Putinovy požadavky na Ukrajinu: Chce Donbas, pak slíbil neútočení

Trump pak tyto požadavky sdělil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a evropským lídrům během sobotního telefonátu. Během hovoru je vyzval, aby upustili od snahy o dojednání příměří a místo toho se soustředili na mírovou dohodu.

Přistoupení na Putinův návrh by znamenalo, že Moskva získá plnou kontrolu nad územím, které částečně okupuje již více než deset let. Ruské jednotky v těchto oblastech postupují nejrychleji od loňského listopadu.

Výměnou za Doněck a Luhansk nabídl Putin zmrazení fronty v jižních regionech Cherson a Záporoží, kde jeho síly okupují velké části území. Zároveň slíbil, že nezahájí nové útoky. Putin dal ale jasně najevo, že neustoupil od svých hlavních požadavků, kterými chce „vyřešit základní příčiny“ konfliktu. Tyto požadavky by v podstatě znamenaly konec ukrajinské státnosti a revizi expanze NATO na východ.

Bývalý vysoký představitel Kremlu uvedl, že Putin je připraven ke kompromisům ohledně území, ale pouze pokud budou splněny jeho základní požadavky. Ruské síly v současné době ovládají asi 70 % Doněcké oblasti, ale západní část, která je klíčová pro ukrajinskou obranu, zůstává pod kontrolou Kyjeva. V Luhanské oblasti je pod kontrolou Ruska téměř celé území.

Zdroje blízké Volodymyru Zelenskému naznačují, že by se ukrajinský prezident nevzdal Doněcku, ale byl by otevřený diskusím o územních otázkách na nadcházejícím setkání s Trumpem ve Washingtonu. Zelenskyj by také uvítal třístranné setkání s Trumpem a Putinem.

Zdá se, že Putinovy územní požadavky se od dubna zpřísnily. Tehdy Trumpovu vyslanci Stevu Witkoffovi řekl, že Rusko by mohlo zmrazit celou frontovou linii, pokud by byly splněny jeho „základní příčiny“.

Bílý dům odmítl komentovat obsah Trumpových jednání s Putinem. Rovněž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na žádost o komentář nereagoval. Trump přitom před setkáním hrozil Putinovi vážnými důsledky, pokud nedojde k dohodě o příměří. Nakonec ale ze summitu odešel s prázdnou a evropským lídrům tlumočil Putinovy požadavky na územní ústupky.

V sobotu na sociálních sítích Trump vyzval evropské lídry, aby upustili od snahy o příměří s Putinem, a Zelenskému poradil, aby s Ruskem „uzavřel dohodu“. „Všichni se shodli na tom, že nejlepší způsob, jak ukončit strašlivou válku, je jít přímo k mírové dohodě, která ukončí válku, a nikoliv k pouhé dohodě o příměří, která často nevydrží,“ napsal na síti Truth Social.

Kreml uvedl, že se Putin a Trump na Aljašce o třístranné schůzce se Zelenským nebavili. Ruské požadavky a Trumpova neochota trvat na příměří pravděpodobně vyvolají hluboké obavy mezi evropskými lídry, kteří byli znepokojeni již před schůzkou, když Trump naznačoval možnost územních výměn.

Putin, na kterého byl vydán zatykač kvůli válečným zločinům, dostal během tříhodinového setkání s Trumpem příležitost vymanit se z mezinárodní izolace. Trump ho na Aljašce přivítal na červeném koberci a vtipkoval s ním, což bylo pro Putina velkým plus.

Během Trumpova sobotního telefonátu s evropskými lídry mu francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Putinovi se nedá věřit. Připomněl mu zkušenost s minskou dohodou o příměří, kterou Putin před deseti lety nikdy neimplementoval.

„Putin hraje dlouhou hru a nebude dodržovat sliby,“ řekl jeden z evropských diplomatů obeznámených s hovorem. „Trump spěchá s uzavřením dohody, ale Putin mnohem méně.“ Podle diplomata je vyjednávání o širší mírové dohodě bez příměří sice „chvályhodný cíl, ale velmi obtížný a riskantní“.

Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina zemí, které se zavázaly pomoci prosadit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po uzavření míru, se sejde v neděli. Koalici tvoří evropské země jako Francie, Spojené království a Německo, ale také Kanada a Japonsko. 

Témata:  válka na Ukrajině,  Donald Trump,  Vladimír Putin