Kousání nehtů a cumlání palce patří k nejběžnějším dětským zlozvykům, které se rodiče často marně snaží u svých ratolestí vymýtit. Kanadští a novozélandští vědci ale nyní přišli s tvrzením, že tyto zlozvyky mohou ve skutečnosti prospívat dětskému zdraví. Informoval o tom server Science Alert.
Až donedávna si vědci z celého světa mysleli, že zemské jádro se skládá převážně z tekutého železa při teplotách vyšších než 4000 stupňů. Ve škole se proto každý z nás učil, že uprostřed Země se nachází tekuté jádro. Nyní ale odborníci zjistili, že zemské jádro je ve skutečnosti tuhé a elastické.
Ani ovoce, ani zelenina, ani maso. Nejlepší a pro člověka nejvýživnější "potravinou" je něco, co v minulosti živilo každého z nás: mateřské mléko. Obsahuje látky, které s dětským tělem dokáží dělat zázraky, v dospělosti k němu ale už lidé přístup nemají. V čem je tak výjimečné a dokáží vědci vymyslet stejně vydatnou náhradu i pro dospělého člověka?
Lékařská věda by se mohla brzy posunout na zcela nevídanou úroveň. Jak informoval britský deník The Telegraph, americká biotechnická společnost Bioquark totiž získala povolení k provádění unikátních testů. Jejich cílem by mělo být oživení pacientů, u kterých byla prohlášena klinická smrt.
Mezinárodní odborné společnosti poslaly vládním institucím většiny členských států Evropské unie (EU) stanovisko ke změně času. Vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem, doporučují zavedení ustáleného standardního, tedy zimního času. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Fyziologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR).
Zemřel biochemik Emil Paleček, který přispěl ke vzniku nové oblasti výzkumu DNA pomáhající zjistit genetické kořeny nemocí. Bylo mu 88 let, uvedla dnes Česká televize. Paleček zkoumal také bílkoviny, které souvisejí se vznikem rakoviny. Dlouhá léta pracoval v Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně a spolupracoval s brněnským Masarykovým onkologickým ústavem. V roce 2014 získal za svou práci cenu Česká hlava.
Okolí domů často zdobí krásné zelené trávníky, na nichž si jejich majitelé dávají záležet. Myslí si, že tím prospívají nejen svému okolí, ale i přírodě. Podle vědců je to však přesně naopak.
Zakrnělé přední končetiny jednoho z největších zabijáků v dějinách byly zřejmě více užitečné, než se doposud předpokládalo.
Známe to všichni. Najíme se a za pár minut máme hlad znovu. Kvůli váze nechceme jíst několikrát po sobě, pocit prázdného žaludku ale také není dvakrát příjemný. Vědci na základě těchto pocitů zjistili, že hlad nemusí vždy souviset zrovna s nedostatkem jídla. Pocit hladu podle nich může vyvolat celá spousta faktorů.
Ne nadarmo se Zemi říká modrá planeta. Zhruba 70 procent povrchu tvoří voda a pevnina je většinou, navzdory pokračujícímu úbytku lesů a pralesů, zelená. Vědci ale nyní zjistili, že v minulosti Země vypadala úplně jinak. Byla fialová.
Látky obsažené v červeném víně mohou pomoci udržet mozek mladý. Ukázala to vědecká studie, o které informuje deník The Independent. Vědci ale varují, že nadměrné požívání vína nás ani tak před stárnutím neochrání.
Vědci se za pomocí navrženého algoritmu pokusili zmapovat, které světové oblasti jsou nejvíce ohroženy nedostatkem vody, a kde vlivem toho může docházet k válečným konfliktů.
Vědci v Rakousku informovali, že ve vzorcích lidské stolice poprvé objevili částečky plastu, takzvané mikroplasty. Nicméně jiní odborníci upozorňují, že jejich studie je příliš malá a málo pokročilá na to, aby z ní šlo vyvodit přesvědčivé závěry, napsala agentura AP.
Jako druhý vrchol letošního sucha označuje vědecký tým projektu InterSucho nynější situaci na konci teplého podzimu. Výrazný deficit srážek v minulých týdnech a nadprůměrně vysoké teploty způsobily na 83 procentech území sucho ve vrstvě půdy do jednoho metru, 92 procent území má sníženou zásobu vody. Extrémní sucho, tedy nejvyšší stupeň sucha, je na 48 procentech území, uvedl v tiskové zprávě za tým vědců bioklimatolog Miroslav Trnka.
Často si jsme jisti tím, na co si vzpomínáme, ale paměť není vždy docela důvěryhodná. Vědci prokázali, že mnozí z nás jsou přesvědčeni, že si vzpomínají na nejranější dětství, ale v té době ještě mozek nevyvinul pro tento účel nezbytné struktury, píše italský deník Corriere della Sera.
Kolský vrt je nejhlubší vrt na světě. Dosahuje hloubky 12 262 metrů a nikomu se zatím nepovedlo dostat hlouběji. Z části za to může nedostatečná technická vyspělost, svou roli ale hraje i strach. Geologové totiž do vrtu spustili mikrofon, který všechny přítomné šokoval. Slyšeli v něm totiž hlasy trpících lidí.
Droga LSD, těsně spojená s hnutím hippies, si znovu pomalu nalézá svou cestu v lékařském výzkumu poté, co byla před 75 lety objevena tak trochu náhodně ve velké švýcarské farmaceutické laboratoři. Píše o tom agentura AFP.
Pokud jste někdy viděli Star Trek nebo Teorii velkého třesku, tak víte, že z fyziky může být i zábava pro masy. Tvůrci komediálního seriálu možná nemají vždy všechno správně, ale je to dost, aby vzbudili zájem o podivuhodné stránky vědy. Dnes se podíváme na skutečné záhady, za jejichž odhalení by na vás jistě čekala Nobelovka.
Ruku v ruce s klimatickými změnami se mezi lidmi stále častěji hovoří o tom, že jaro a podzim už prakticky vymizely. Vědci se ale obávají jiné možnosti, a sice definitivního konce léta. Právě to totiž může mít za následek sopečná činnost.
Co by se stalo, kdyby všichni lidé na Zemi ve stejnou chvíli vyskočili? Právě na to se rozhodl odpovědět server Bussines Insider. Zemi by to výrazně ovlivnilo. Mohl by ale tento "obří" skok změnit pohyb planety ve vesmíru?
Moderní vysoušeče rukou na veřejných záchodech jsou oproti klasickému utírání papírovými ubrousky mnohem "špinavější." Podle výzkumu vědců z britského Leedsu je v jejich okolí mnohem více bakterií.
Pivo se v budoucnu stejně jako čokoláda, káva a víno může stát obětí klimatických změn, které povedou až ke dvojnásobnému zvýšení jeho průměrné ceny. Uvádí to mezinárodní skupina vědců ve zprávě, kterou dnes otiskl odborný časopis Nature Plants. Viníkem budoucího zdražování má podle vědců být ječmen strádající vlivem vysokých teplot a sucha.
Teoretické fyzikové a kosmologové se zabývají největšími otázkami, které provází lidstvo už od počátku. Proč jsme tady? Kdo je tady kromě nás? Kdy a jak vznikl vesmír? Zatímco se všeobecně přijímá, že původcem našeho světa byl Velký třesk, tak mnohé trápí i otázka, co zde bylo před ním?
28. července 2025 21:18
28. července 2025 19:57
28. července 2025 18:04
28. července 2025 16:57
28. července 2025 16:21
28. července 2025 15:38
28. července 2025 14:54
28. července 2025 14:10
28. července 2025 13:29
28. července 2025 12:43
28. července 2025 12:06
28. července 2025 11:22
28. července 2025 10:37
28. července 2025 9:58
28. července 2025 9:35
28. července 2025 9:07
Po víkendové smrti Jiřího Krampola se samozřejmě bude řešit i pozůstalost. V případě známého herce nepůjde o úplně jednoduchou záležitost kvůli komplikovaným rodinným vztahům. S jednou z bývalých manželek ale oblíbený bavič byl donedávna v kontaktu.
Zdroj: Jiří Hrubý
Skupina českých turistů zůstala o dva dny déle v Egyptě, kde čekala na opožděný let z letoviska Marsá Alam do Brna. Let, který měl původně odletět v sobotu v 18:20, byl zrušen kvůli technickým problémům s letadlem. Cestující, kteří byli převezeni do náhradního hotelu, se setkali s nevyhovujícími podmínkami a panoval mezi nimi chaos a nejistota.
