Nejste zrovna mistři v uchovávání informací? Ze dne na den zapomenete, o čem jste si četli v časopise? Nemusíte panikařit, ba naopak. Vědci z torontské univerzity přišli se studií, která vnímá běžné zapomínání jako zdravou věc. Ke správné "paměťové očistě" podle nich pomáhá pravidelné cvičení.
„Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny,“ pronesl kdysi Albert Einstein. Dnes víme, že největší nebezpečí hrozí právě od jaderných zbraní. A po jejich použití nám možná zbudou jen ty klacky a kameny. Co se stane po jaderné válce?
Roztřídit a správně spárovat všechny ponožky ve velké hromadě vypraného prádla není nic lehkého. Přepadne vás neodbytný pocit, že část ponožek zmizela, část záhadně přibyla a rozhodně není možné je spárovat dohromady. Nyní ovšem existuje algoritmus, který slibuje, že vás promění ve výkonný stroj na třídění ponožek.
Lidé dodnes neví, jestli jsou ve vesmíru sami. Rozhodně ale nelení a snaží se prakticky bez ustání monitorovat okolní vesmír a pátrat po jakýchkoliv náznacích, které by mohly svědčit o existenci jiných mimozemských civilizací. Slouží jim k tomu poměrně rozsáhlá a složitá soustava teleskopů, z nichž ty největší dosahují úctyhodných velikostí.
Tištěným mapám odzvonilo. Navigaci dnes najdeme téměř v každém autě a chytrém telefonu. Aby taky ne, jde o nejjednodušší a nejspolehlivější věc, která nás dostane z bodu A do bodu B. Firmy se navíc stále snaží GPS navigace vylepšovat a obohacovat o nové funkce, což s sebou přináší i jedno obrovské negativum.
Nevolal na mě někdo? Mluvil jsi na mě? Říkal jsi něco? Tyto otázky už jistě položil v životě každý z nás mnohokrát. Veliká část lidské populace totiž někdy slyšela zvuky, které ve skutečnosti neexistují. A přesto by lidé mohli přísahat, že na ně někdo určitě volal. Co tyto halucinace způsobuje?
Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?
Všichni si čas od času stěžujeme na paměť. Podle vědců bychom ale za ni měli být rádi. Je totiž mnohem lepší zapomínat, než si pamatovat vše. Zapomínání nám totiž pomáhá víc, než se zdá.
Od 60. let minulého století pátrá značné množství radioteleskopů po signálu, který by mohl pocházet od mimozemské civilizace. Dlouhá léta si nic nedělo, v roce 1977 však jedna z amerických stanic zaznamenala podezřelou frekvenci. Informuje server BBC.
Nobelovu cenu za chemii získali Američanka Frances Arnoldová, Američan George Smith a Brit Gregory Winter, kteří se věnují výzkumu bílkovin. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd, podle níž metody oceněných expertů přispívají například k výrobě biopaliv či nových léků. Polovina ocenění připadne podle akademie Arnoldové, druhou polovinu ceny si rozdělí Smith a Winter.
O této slavné kočce jste už jistě někdy slyšeli. Určitě víte, že má být mrtvá nebo živá a že se tím vědec asi snažil něco dokázat. Ale co vlastně? Pojďme se zblízka podívat na jeden z nejzajímavějších myšlenkových experimentů v historii vědy.
Vtipkuje se o tom už desítky let, problém je, že většinou jde o pravdivou událost. Ať chceme nebo ne, pokud spadne chléb na zem, tak je to namazanou stranou. A otázka proč trápí vědce už několik desetiletí. Nyní se však výzkumný tým z manchesterské univerzity konečně rozhodl tuto záhadu rozlousknout a výsledky jsou překvapující.
Česko během léta sužovaly tropické dny, jejichž teploty dalece přesahovaly komfortní zónu mnoha obyvatel. Podle vědců si ale na něco takového budeme muset začít zvykat. Za několik desítek let budou stovky milionů lidí vystaveny smrtelně nebezpečným jevům spojeným s počasím. Nová studie ukazuje, že tyto jevy budou zabíjet až 150 000 obyvatel země každý rok. Informoval o tom portál Independent.
Vědci z Binghamtonské univerzity zkoumali dva miliony let staré lidské fosilie z oblasti Sterkfontein a Swartkrans v Jižní Africe. Zjistili, že sluch našich předků byl do určitého období velmi podobný šimpanzímu, pak ale nastal důležitý evoluční zlom.
Odjakživa se lidem líbí hezké věci. Dokážeme ocenit krásu a žasnout při pohledu na úchvatné scenérie. Podle odborníků je tato schopnost ale záhadou, a lidé by ji správně mít neměli. Proč tedy tyto věci náš mozek zpracovává?
Říká se, že těhotná žena by měla jíst za dva. Je to logické – musí vyživovat nejen vlastní tělo, ale i miminko, které v ní roste. Opravdu je to ale zdravé? Vědci mají jasno.
Paříž - Milují nás naše zvířata? Vědecká obec se nedokáže shodnout v tom, zda zvířata skutečně mohou chovat takové city k lidem. Podle výzkumů realizovaných v Japonsku a ve Velké Británii vylučují psi a kočky stejně jako lidé oxytocin, jemuž se přezdívá hormon lásky a důvěry, píše francouzský deník Le Monde.
V Kanadě existuje unikátní místo, na němž prakticky nefunguje gravitace. Vědci si dlouhou dobu lámali hlavu nad tím, jak je takový úkaz možný, a konspirační teoretici oblast označovali za portál do jiné dimenze. Nyní se zdá, že byla záhada konečně rozluštěna.
Lidé si často myslí, že toalety jsou tím nejšpinavějším místem vůbec. Zejména ty veřejné, a o to hůře na místech, kudy projdou tisíce lidí z celého světa. Není proto divu, že toalety na letištích mají i přes veškerou péči nevalnou pověst. Podle vědců se ale zdaleka nejedná o to nejšpinavější místo.
Naše identity a především otisky prstů jsou v ohrožení. Japonští vědci totiž hlásí, že se jim podařilo úspěšně zkopírovat údaje o otiscích prstů z digitální fotografie člověka ukazujícího dva prsty do „V", tedy znamení míru. Toto zjištění vyvolalo obavy o nový způsob krádeže totožnosti lidí.
Kdo by netoužil po dokonalém životě? Například takovém, kde by si nemusel dělat hlavu s penězi, měl vždy dostatek potravin a nemusel by pracovat. Americký vědec John Calhoun v 70. letech minulého století jeden takový pokus realizoval, a jeho výsledek dodnes nenechává vědce chladnými.
Řada párů se obává, že jim jejich protějšek ze vztahu uteče kvůli nedostatečné intenzitě sexu. Vědci se proto rozhodli zjistit, jak často by spolu měli partneři spát, aby ve vztahu vše fungovalo. Výsledky nové studie jsou překvapivé a leckoho možná zaskočí.
Rakovina prsu patří k nejčastějším typům rakoviny u žen, a ačkoliv má vysoké procento přežití, její léčba vyžaduje chemoterapii a může být velmi náročná. Studie financovaná Velkou Británií ale přinesla nečekané výsledky: vědci podle ní odhalili kombinaci léků, která u některých žen dokázala rakovinu prsu typu HER2+ vyléčit během 11 dní. Informoval o tom deník The Guardian.
28. července 2025 21:18
28. července 2025 19:57
28. července 2025 18:04
28. července 2025 16:57
28. července 2025 16:21
28. července 2025 15:38
Jiřího Krampola v poslední době trápilo zdraví opakovaně, přesto přišel jeho konec poměrně náhle. Potvrzují to i snímky z archivu Veroniky Žilkové, která připomněla, že její slavný herecký kolega si ještě před měsícem užíval ve společnosti.
Zdroj: Ludmila Plachá
Pražská policie se od úterního rána zabývá nálezem dvou mrtvých v centru hlavního města. Těla našel náhodný kolemjdoucí, na místě pracují i kriminalisté. Předběžné závěry jsou takové, že nedošlo k cizímu zavinění.
