Existují mimozemské civilizace, nebo jsme ve vesmíru sami? Tuto otázku si lidé kladou od doby, co poprvé vzhlédli ke hvězdám a zjistili, že ve vesmíru jsou miliony dalších planet. Někteří ale zašli ještě dál a ptají se, jak by případní mimozemšťané mohli vypadat. Na tuto otázku je ale podle některých vědců odpověď snazší.
Tvrdit, že obloha je modrá, je stejné, jako někomu říkat, že přes den je světlo a v noci tma. Nejde o nic výjimečného, významného ani přelomového. Zkusili jste se ale někdy zamyslet nad tím, proč má obloha zrovna modrou barvu, a ne třeba zelenou? A proč se naopak mění při západu Slunce do červenooranžova? Věřte, že na tuto otázku se snažili nalézt odpověď i ty největší kapacity v oboru.
Lékaři a odborníci považovali periferní vidění za jednu ze schopností našeho oka. Vidět předměty na okraji zorného pole se v minulosti hodilo při obraně proti predátorům, dnes má tato funkce svou nezastupitelnou úlohu například za volantem automobilu. Nyní se ale zdá, že není všechno takové, jak to na první pohled vypadá.
Představte si, že máte dvě nádoby s vodou. V jedné je teplota vody nízká, v druhé je voda horká. Která z nich zmrzne rychleji? Ač se to možná zdá nesmyslné, opravdu to bude nádoba s teplou vodou. Překvapivé ale je, že dodnes pořádně nikdo neví proč.
Paříž - Můžeme vidět v hloubi vesmíru boží tvář? Někteří vědci již neváhají položit si tuto otázku, přesvědčivé odpovědi ale nenalézají. Voda na Marsu, která by v sobě mohla skrývat život, planety podobající se Zemi, teorie vysvětlující jakési regulační zařízení vesmíru... Věda neustále posunuje naše znalosti až k nejzazší hranici, až k poslední otázce: je toto všechno dílem jakéhosi velkého architekta?
Basilej - Vědci z univerzity v Basileji narazili na nečekaný problém. Již měsíce marně shání dobrovolníky, kteří by se zapojili do studie, která hledá způsob, jak překonat strachu z hadů (ofidiofobie).
Zlato, diamanty nebo platina jsou odjakživa považovány za symbol luxusu. I v dnešní době jsou ideální investicí a řada lidí je považuje za jedny z nejvzácnějších věcí na světě. Popravdě řečeno to ale není ani zdaleka pravda. Existují kovy, prvky a věci, které jsou mnohem vzácnější.
Není tajemstvím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. Člověk je přitom jediný tvor na světě, který to takto má. Proč ale?
Z říše zvířat jsme zvyklí na ledajaké extrémy. Někteří tvorové umí chodit po vodě, jiní mění barvy a další prostě jen létají nebo žijí pod vodou. Mezi všemi těmito dovednostmi působí tučňáci jako zdánlivě neohrabaní tvorové, kteří neumí létat ani příliš rychle chodit. Studie, která byla provedena v roce 1912 ale zjistila, že ukrývají jiné tajemství, tak temné, že se na povrch dostalo až po sto letech.
Ač zní sebevíc děsivě, smrt je nedílnou součástí našich životů a dříve či později čeká na každého. Vědci přesně ví, jak ke smrti dochází a pokud nejde o násilnou smrt či sebevraždu, tělo se jednoduše unaví a skoná stářím. Jak dlouho to ale trvá?
Hladomor je problém nejen ve vnitrozemních afrických zemích, ale i v některých přímořských nebo asijských státech. Snaží se proti němu bojovat humanitární organizace, soukromí majetní podnikatelé i vědci. A ti nyní hlásí úspěch, který by mohl celou situaci změnit.
Dlouhověkost je snem nejednoho z nás. Jak se ale dožít sta let i více? Podle vědců to jde, vyžaduje ale velké oběti.
Říká se, že jedno pivo denně zdraví neškodí, spíše je naopak pro tělo prospěšné. Nejnovější studie ale zjistila, že je tomu přesně naopak. A i jedno pivo může být pro člověka a jeho zdraví vážným rizikem.
Na konci června 2009 uspořádal významný vědec Stephen Hawking oslavu. Byly tam balónky, prvotřídní občerstvení i vychlazené šampaňské. Z hostů však nedorazil ani jeden. Vědec nad tím jenom mávl rukou, tohle přesně očekával, protože rozeslal pozvánky až poté, co jeho oslava skončila. Na párty chtěl totiž přivítat cestovatele z budoucnosti.
Tréma se u každého projevuje trochu jinak. Zatímco někdo se nadměrně potí, jiný zrudne. Většinu lidí ale svírá břicho, a to nikdy v minulosti nevyvolávalo takový zájem veřejnosti a vědců, jako právě teď. Fascinuje psychology i vědecké kruhy. Jaký vztah máme ke svému břichu ve společnosti, kde vládne nadměrná spotřeba a následná detoxikace?
Londýn - Vědci a lékaři už vydali stohy studií o negativním vlivu alkoholu na zdraví. Podle té nejnovější škodí i sklenice vína nebo pivo denně.
Jedním z nejhorších zvuků, který můžeme slyšet, je ranní zazvonění budíku. Nenajdeme snad nikoho, komu by se chtělo dobrovolně vstávat z postele časně z rána, a mnoho lidí to řeší tím, že si budík o pár minut odsunou a ještě si chvilku přispí. Podle lékařů je to to nejhorší, co můžeme udělat.
Zažili jsme to před pár měsíci a na podzim nás to čeká znovu. Předvolební kampaň. Facebookové příspěvky vašich přátel se budou stále více zabývat politikou a vyjadřovat podporu vybraným oblíbencům. Politické strany vynakládají nemalé úsilí a finanční prostředky na to, abyste změnili svůj názor a zvolili jejich kandidáty. Pokud už ale víte, koho budete volit, velmi pravděpodobně to bude jen marná snaha. Tento jev se v psychologii označuje jako potvrzovací zkreslení.
Zná to každý z nás. Čas od času máme náladu vůbec nevylézat z postele, zachumlat se s knihou nebo oblíbeným seriálem do peřin a prostě lenošit. I když bychom občas den volna rádi strávili lenošením doma, vědci radí, abyste si našli čas a také na chvíli vyrazili ven. Je to totiž dobré pro vaše zdraví.
Dlouhou dobu se vědci domnívali, že spánek kratší než 6 hodin a delší než 10 hodin lidskému tělu neprosívá. Nyní ale zjistili, že doba, kterou v říši snů strávíme nad rámec osmi hodin, má devastující vliv na lidské tělo.
V historii proběhlo mnoho zajímavých a grandiózních mezilidských sporů, připomíná fyzik Don Lincoln, který mimo jiné pracuje s obřím urychlovačem částic CERN. V komentáři pro server CNN poukazuje, že k rozporům dochází také mezi vědeckými teoriemi, což ve světě vědy způsobuje podobná dramata, jaká se objevují v mezilidských vztazích.
Ten zápach dezinfekce, který se šíří po každé nemocnici, všichni dobře znáte. Možná už ale nevíte, že prostředky na bázi alkoholu, které používají nemocnice na prevenci infekcí, jsou stále méně účinné.
Změna klimatu způsobená činností člověka způsobila, že je dvakrát pravděpodobnější, že bude Evropu sužovat horká vlna. tvrdí to skupina vědců, která zkoumala data z meteorologických stanic napříč starým kontinentem.
8. června 2025 21:16
8. června 2025 20:03
8. června 2025 19:00
8. června 2025 18:06
8. června 2025 17:00
8. června 2025 15:53
8. června 2025 14:41
8. června 2025 13:33
8. června 2025 12:26
8. června 2025 11:03
8. června 2025 9:55
8. června 2025 9:41
8. června 2025 8:29
8. června 2025 4:00
7. června 2025 21:45
7. června 2025 20:22
Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Zdroj: Libor Novák
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti naznačuje, že náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák byl informován o kontroverzní nabídce odsouzeného drogového dealera, který chtěl státu darovat část svých kryptoměn výměnou za navrácení hardwarové peněženky. Informace zazněla během nedělní televizní debaty na ČT, kde ji potvrdily jak místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová, tak i kandidátka na ministryni spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
