reklama

Čínští vědci vypěstovali rýži, které, na rozdíl od jiných plodin, nevadí slaná voda. Lze jí tak zalévat mořskou vodou i tou z oceánů, aniž by měla na růst plodiny nějaký závažnější vliv. 

To představuje možnou revoluci ve státech, které mají sice přímý přístup ke slané vodě, ale nedostatek té sladké. Vědci experiment vyzkoušeli v praxi v pobřežním městě Qingdao, kde vysázeli stovky druhý rýže a zalévali ji vodou ze Žlutého moře.

Výzkumník Wang Kexiang podle čínských serverů očekával produkci kolem 4,5 tun na jeden hektar. Liu Shiping, profesor zemědělství na univerzitě v Jang-čou, ale tvrdí, že výsledek předčil veškerá jejich očekávání.

Šéf výzkumu Yuan Longping přezdívaný otec hybridní rýže může svou novou vyšlechtěnou plodinou nejen změnit zemědělství v Číně, která má sama o sobě miliony hektarů slané půdy a přímý přístup ke slané vodě. Pokud by se rýže adaptovala na sušší podnebí, mohla by být zdrojem obživy pro miliony dalších lidí po celém světě.

Její přednost ale nespočívá pouze v resistenci na sůl. Obsahuje také nezanedbatelné množství vápníku a má velkou výživovou hodnotu. I proto může být vhodná do míst, kde je se zemědělstvím obecně problém.