Proč volíme Babiše nebo Kalouska? Vědci prozradili, jako triky na nás používají politici

Proč tak zřídka měníme svá přesvědčení a rozhodnutí? Odpověď je jednoduchá. Lidé jen neochotně mění svůj názor, za čímž podle psychologů stojí právě potvrzovací zkreslení, v angličtině známé jako confirmation bias. Tento pojem označuje tendenci hledat a věnovat více pozornosti informacím, jež potvrzují naše dosavadní názory a přesvědčení. Jak uvádí internetové stránky critica.life, řada z nás rozumí potvrzovacímu zkreslení instinktivně. 

Představte si následující situaci. Při studiu na vysoké škole jste si ve známém obchodním řetězci koupili psací stůl. Postupovali jste podle přiloženého návodu, ale stejně se vám podařilo sestavit ho jen s obtížemi a po krátké době se rozpadl. Od té doby zásadně odmítáte koupit si v tomto obchodě jakýkoliv další nábytek. Pro velkou většinu lidí to dává smysl. Něco jsem si koupil a nesplnilo to má očekávání, do toho obchodu se už nevrátím. Od té doby jste viděli mnoho legračních videí o výrobcích z tohoto řetězce a potížích s jejich skládáním dohromady, jež vás ve vašem rozhodnutí utvrzují. I přesto, že někteří vaši známí v tomto obchodě nadále nakupují a jejich nábytek vypadá dobře, vy se držíte přesvědčení, že se jejich skříň každou chvíli rozpadne. 

V průběhu let začalo vaše odmítnutí nakupovat v tomto obchodě vyvolávat mezi vašimi přáteli a rodinou úsměvné reakce. Řada z nich si zamilovala jeho koncept nízké ceny a moderního designu. Vy jste ale jeho zásadní odpůrce a nejste v tom sami. Na internetu totiž existuje řada skupin a webových stránek věnované lidem, kteří tento řetězec nemají rádi. I kdybyste byli překvapeni příznivým srovnáním ceny a kvality výrobků z tohoto obchodu s ostatními řetězci, vy si tam stejně nic nekoupíte. Přestože uběhlo už 20 let od vaší zkušenosti s psacím stolem, tomuto obchodu stále nemůžete přijít na jméno.    

No dobře, nábytek, ale co politika?

Když mluvíme o zkušenostech zákazníků, tak se ani tento extrémní případ nezdá být škodlivý. Jiné to ovšem může být, pokud přijde řeč na bezpečnost, politiku či zdraví. Myslet si, že jen méně inteligentní lidé nejsou ochotni změnit svůj názor, by bylo lehkomyslné. Přijmout něco jako skutečnost, protože to odpovídá našemu dřívějšímu přesvědčení, není totiž omezeno jen na úzkou skupinu lidí či zastánce jedné politické strany.

Podívejme se na českou politickou scénu, k jejímž výrazným osobnostem patří Andrej Babiš a Miroslav Kalousek. Internetové stránky demagog.cz se věnují ověřování výroků politiků, včetně těch Babišových a Kalouskových, a přináší tak velmi zajímavé informace. Andrej Babiš například 19. června 2016 pronesl: „A ten útvar, který byl zkorumpovanej, že zatkli toho důstojníka, tak ten zůstává a útvar pana Šlachty, a je úplně jedno, jestli tam je, není. Ale to je 600, nevím kolik policistů, tak ten bude rozprášen. A to je všechno. A skončil boj proti korupci politiků.“ Ani Miroslav Kalousek není skoupý na slovo a 4. října 2015 uvedl: „On (Babiš) odpustil 1,5 miliardy sám sobě a je jedno…“

Oba výroky nejsou pravdivé. Ten údajně „zkorumpovanej“ Útvar odhalování korupce a finanční kriminality totiž vedl vyšetřování řady mediálně známých případů, jako jsou například zmanipulované zakázky, tzv. „losovačky“, či pokus o dvoumiliardový podvod s fotovoltaickými elektrárnami. Kalouskem zmiňované odpuštění daně je pak investiční pobídka státní agentury Czechinvest, jež je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu. V jeho čele stojí od roku 2014 člen ČSSD, a proto mohl Babiš jeho rozhodnutí jen stěží ovlivnit.      

Poučení do budoucna

Neověření pravdivosti určitého prohlášení nemusí nutně odpovídat potvrzovacímu zkreslení. Na druhé straně naše ochota věřit politikům odhaluje další důvod, proč lidé jen obtížně mění názor. Politické přesvědčení totiž není jen naše přesvědčení, přestože je součástí naší osobnosti. Pokud jste skalním příznivcem TOP 09 a uprostřed debaty o politice někdo řekne, že „si Babiš před dvěma lety odpustil na daních miliardy“, bude pro vás velmi těžké zastavit se a říci: „A víš že se Kalousek tehdy mýlil?“ Tato otázka by následně mohla spustit lavinu urážek a negativních komentářů vůči vaší osobě.

Také emocionální spojení s určitou myšlenkou nebo přesvědčením je jednou z překážek k tomu, abychom změnili svůj názor. Stejně tak je to s přirozenou touhou být součástí nějakého společenství, např. pro či proti Babišovi. Důležitým faktorem je také to, jak je tato myšlenka složitá na pochopení. Podívejme se například na globální oteplování. Pro někoho je to jednoznačný podvod, zatímco další lidé ho považují za realitu. Pochopit všechny procesy, které globální oteplování mohou ovlivnit, je téměř nadlidský úkol. Čím složitější je určitá myšlenka, tím těžší je vysvětlit její podstatu a tím méně je pravděpodobné, že se skutečně chceme pustit do mnohaletého bádání a ujistit se, že rozumíme všem detailům. Namísto toho je pro lidský mozek snadnější držet se určité víry, kterou jsme si zvolili.

Bohužel, k obětem potvrzovacího zkreslení patří i vědci. Pokud jsou tedy všichni bez rozdílu, ať už vzdělaní či nevzdělaní, takto poznamenáni, jak si můžeme být jisti správností informací? Již víme, že ověřování názorů a prohlášení může být dlouhodobé a vyčerpávající. Když se ptáme sami sebe či ostatních, jaký mají názor na protichůdné a složité informace, je vhodné být v dobré kondici a bez emoční zátěže. V opačném případě by takový rozhovor nemusel být příliš přínosný.     

„Do voleb své rozhodnutí už možná nezměníte. Zkoumání a přemýšlení nad důvody, proč je tak těžké změnit názor, vám ale v budoucnosti mohou pomoci být otevřenější novým myšlenkám,“ domnívají se autoři stránek critica.life.

Témata:  lidé,  volby,  vědci