Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejšpinavější místo na letišti? Mnohonásobně předčí i toalety

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Lidé si často myslí, že toalety jsou tím nejšpinavějším místem vůbec. Zejména ty veřejné, a o to hůře na místech, kudy projdou tisíce lidí z celého světa. Není proto divu, že toalety na letištích mají i přes veškerou péči nevalnou pověst. Podle vědců se ale zdaleka nejedná o to nejšpinavější místo.

Vědci z Nottinghamské univerzity provedli výzkum na mezinárodním letišti Helsinki-Vantaa a zjistili, že na letišti nejsou nejšpinavější veřejné toalety. Vyhrálo něco úplně jiného.

Výzkumníci se přitom zaměřili zejména další místa, kde se lidé něčeho dotýkají, jako jsou hračky v dětských koutcích, zábradlí, držadla na eskalátorech, opěradla na židlích, tlačítka na výtazích, platební terminály, letištní kontejnery a další místa.

Zjistili, že předměty s nejvyšším počtem bakterií jsou letištní kontejnery a plastové nádoby na odpady. Právě na těch se našlo nejvíce choroboplodných zárodků.

Na rozdíl od toalet se totiž koše či kontejnery jen málokdy dezinfikují, jejich povrch navíc bakteriím umožňuje přežít poměrně dlouhou dobu.

Vědci proto varují, že nikoliv z toalet, ale z těchto míst si lidé mohou odnést nemoci, jako chřipku, ale i zápal plic nebo různé infekce.

Témata:  letiště,  letectví a letadla,  vědci

Aktuálně se děje

26. září 2026 15:22

Podzimní počasí je tady. Jak připravit zahradu na postupné klesání teplot?

Příprava zahrady na nadcházející podzimní a zimní měsíce představuje klíčový krok k zajištění jejího zdraví a bohaté úrody v následující sezóně. Správně načasovaná údržba pomáhá rostlinám lépe čelit mrazům, škůdcům i houbovým chorobám. Zahrádkáři by se měli zaměřit na celou řadu činností od péče o trávník až po zabezpečení vodovodních systémů. Postupný úklid a ochrana vegetace zakládají úspěšný start pro jarní vegetační období.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.