Studentští demonstranti se obracejí proti Izraeli. Často to znamená rozmach antisemitismu

Proizraelské skupiny už před několika měsíci naléhaly na americký Kongres, aby prošetřil případné zapojení cizích aktérů do protestů na podporu Palestiny. Podle těchto skupin organizátoři propalestinských demonstrací dostávají peníze a vůdci některých hnutí mohou mít vazby na Hamás.

Ani vyšetřování stanice NBC News ale nepoukázalo na cizí vlivy. Prošla daňová přiznání a příspěvky na sociálních sítích organizací, které stojí za nejvýznamnějšími demonstracemi. Pod drobnohled se dostaly také soudní spisy, vládní zprávy a legislativní slyšení spojená s propalestinskými hnutími v USA.

Objevila se ale rozsáhlá síť zahrnující levicově orientované americké filantropické organizace s miliardovými obraty a spolupráci s nejméně jednou zahraniční organizací, kterou Německo a Izrael zakázaly kvůli spolupráci nebo podpoře Hamásu a dalších teroristických skupin, jak shrnula americká stanice.

Cíle demonstrantů jsou údajně jednoduché: donutit zákonodárce, aby „přestali dávat peníze a zbraně Izraeli“ a přimět americké voliče, aby „bojkotovali prezidenta Joea Bidena jako politickou odplatu za jeho podporu Izraeli“.

Nepokoje „otřásly“ univerzitními kampusy v USA už v dubnu letošního roku, informovala o nich CNN. Hlavním požadavkem protestujících bylo, aby se univerzity zbavily společností spojených s Izraelem nebo podniků, které profitují z jeho války s Hamásem.

Velice brzy ale padla první podezření na antisemitismu. Někteří z protestujících totiž nad hlavy zvedali vlajky Hamásu. „Jak řekli prezident Biden a viceprezidentka Harrisová, v Americe není absolutně žádné místo pro jed antisemitismu – žádné,“ zdůraznil mluvčí Bílého domu Andrew Bates pro server Times of Israel.

Antisemitismus se dotýká například židovských studentů na Kolumbijské univerzitě v USA. Zatímco podle agentury AP otřásaly kampusem propalestinské demonstrace, židovští studenti byli odhánění ze studentských skupin, ponižováni ve třídách a vystavováni slovním urážkám.

„Studentské skupiny by měly přestat vydávat politická prohlášení, která nesouvisejí s jejich posláním,“ zdůraznila univerzitní pracovní skupina, která byla vytvořena za účelem vyšetření špatného chování vůči izraelským a židovským studentům.

Kdo s kým bojuje?

Od 7. října loňského roku probíhá válka mezi militantním teroristickým hnutím Hamás a suverénním státem Izrael.

Hamás je i v České republice odsouzen jako teroristické hnutí. Řadí se tedy do stejné „škatulky“ jako Al-Káida, Islámský stát nebo Hizballáh.

Válka neprobíhá mezi Izraelem a Pásmem Gazy, ani mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou.

Hamás si vzal Pásmo Gazy a jeho obyvatele de facto jako rukojmí, když loni v říjnu spáchal ohavný teroristický čin na izraelském území.

Na konci roku 2023 celkově označila Hamás jako teroristickou organizaci většina západních zemí, Japonsko, Austrálie, Argentina a Izrael. Vojenské křídlo samostatně takto označily Nový Zéland a Paraguay.

Naopak Izrael uznává 164 ze 192 členů Organizace spojených národů. Jeho suverenitu nikdy neuznala velká část arabských zemí a Indonésie; Venezuela, Kolumbie, Bolívie, Mali, Mauritánie a Nigérie s ním ukončily diplomatické vztahy; a Írán a Kuba uznání zrušily. V rámci arabského světa je Izrael uznán ze strany Jordánska, Maroka, Egypta, Spojených arabských emirátů, Turecka a Bahrajnu.

Naproti tomu Stát Palestina je uznán 145 státy ze 193. Řadí se k nim ze západních zemí i Česká republika nebo Slovensko, dále Polsko, Ukrajina, Španělsko, Norsko, Švédsko, Irsko či Island. Spojené státy, Kanada, Francie, Británie či Německo Palestinu neuznávají.

Proti čemu se protestuje?

Izraelci zvolili přesně ten druh odvety, se kterým mohl Hamás počítat – a na který patrně spoléhal. Po vzdušných útocích přišla dlouhá pozemní operace s cílem likvidace teroristického hnutí. Bojovníci Hamásu se mezitím schovali do tunelů a nechali trpět civilisty namísto toho, aby izraelskému hněvu čelili sami.

Hamás si skutečně vzal Palestince v Pásmu Gazy jako rukojmí, tisíce civilistů podléhají izraelskému ozbrojenému nátlaku na tuto teroristickou organizaci.

Obecně odsuzovaná teroristická organizace si byla dobře vědoma historických reálií. Izrael se úspěšně bránil arabským invazím z let 1948 a 1973, roku 1967 dokonce zvolil variantu preemptivního útoku. Bylo tedy zřejmé, že jakmile Hamás z Pásma Gazy vypustí 2500 raket a zabije stovky a tisíce Izraelců, přijde odveta – proti Hamás v Pásmu Gazy.

Témata:  Izrael,  demonstrace