Vztahy mezi Slovenskem a Ukrajinou jsou na bodu mrazu. Přitom před Ficem šlo o blízké partnery

Slovenský premiér Robert Fico nedávno vznesl závažné obvinění vůči Kyjevu, když prohlásil, že Ukrajina údajně podporuje přípravu státního převratu na Slovensku. Podle jeho slov se na tomto spiknutí podílí Gruzínská národní legie – jednotka bojující na straně Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. „Gruzínští hoši v maskáčích jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem, a pokrokáři si teprve nyní uvědomili, jak nebezpečnou hru hrají,“ uvedl Fico na svém facebookovém profilu.

Podle něj opoziční strana Progresivní Slovensko spolupracuje s gruzínským velitelem Mamukem Mamulašvilim, kterého má řídit ukrajinská rozvědka (HUR). Ta však tato tvrzení rezolutně odmítla. Uvedla, že ačkoli v jejích řadách operuje Mezinárodní legie zaměřená na boj proti ruským okupačním silám, žádná jednotka nesoucí název Gruzínská národní legie v její struktuře neexistuje.

Sdílel také příspěvek od prešovské pobočky strany Smer, který napsal o „zdrcujících svědectvích pro systémová média o gruzínských legiích a jejich skutečné úloze v Kyjevě v roce 2014“.

Dále Fico obvinil Ukrajinu z toho, že se zapojila do rozsáhlého kybernetického útoku na slovenské zdravotní pojišťovny. Kyjev ale toto obvinění odmítl.

Spor mezi Kyjevem a Bratislavou se rozhořel od začátku letošního roku, kdy Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu přes své území. Důvodem bylo vypršení smlouvy s ruským dodavatelem, přičemž Ukrajina se v důsledku probíhající války rozhodla tento pětiletý kontrakt neprodloužit.

Fico podle serveru Nový čas zdůraznil, že toto rozhodnutí Kyjeva má „katastrofální důsledky“. „Dnes byla cena jedné megawatthodiny plynu 53 eur ve srovnání s USA, kde je to osm nebo devět eur. Ten rozdíl je obrovský. Z hlediska domácí spotřeby stále přežíváme. Na konci letošního roku však budeme mít problémy s naplněním zásobníků na rok 2026. Především však přicházíme o obrovské peníze z hlediska tranzitních poplatků,“ připustil slovenský premiér.

Diplomatická roztržka na nejvyšší úrovni

Podle informací serveru Pravda.sk z minulého týdne Fico ještě vyostřil rétoriku, když označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „nepřítele“. Toto prohlášení pronesl v reakci na oznámení Kyjeva, že je připraven umožnit tranzit ázerbájdžánského plynu do Evropy. Fico však tento krok označil za pouhý „zastírací manévr“, jehož cílem je vyhnout se případným odvetným opatřením.

Zelenskyj ale v případě Fica rovněž nevolí právě mírumilovná slova. „Nabídli jsme lidem na Slovensku pomoc při jejich adaptaci na absenci tranzitu ruského plynu, ale Fico to arogantně odmítl. Mnozí v Evropě ho varovali, že nicnedělání a čekání není řešením. Nyní se uchyluje k PR, lžím a hlasitým obviněním, aby přenesl vinu ze sebe na někoho jiného,“ vylíčil ukrajinský lídr podle serveru Aktuality.sk.

Koncem ledna si ukrajinské ministerstvo zahraničí předvolalo slovenského velvyslance Pavla Vizdala. Podle serveru Ukrainska Pravda šlo o reakci na „důrazný nesouhlas“ Kyjeva s tvrzeními Bratislavy o údajném vměšování Ukrajiny do slovenských vnitřních záležitostí.

Náměstek šéfa ukrajinské diplomacie Oleksandr Miščenko vyjádřil „hluboké zklamání“ nad tím, že Fico vystupuje jako „hlásná trouba“ režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a uchyluje se k „nelogickým akcím“. „Jednání Bratislavy je nepřijatelné, způsobuje značnou újmu dvoustranným vztahům zemí a podkopává jednotu Evropské unie a euroatlantického společenství v boji proti státu agresorovi,“ zdůraznil Miščenko.

Nechápe ani slovenskou snahu o udržení závislosti na dodávkách ruských energetických produktů. „Oficiálně Bratislavu vyzýváme, aby s touto politikou přestala a vrátila se ke konstruktivnímu dialogu a rozvoji dobrých sousedských vztahů mezi našimi zeměmi a národy,“ upozornil.

Ukrajinská diplomacie se rozhodla předvolat slovenského velvyslance Pavla Vizdala poté, co Bratislava učinila obdobný krok. O několik dní dříve si totiž slovenské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského ambasadora na Slovensku Myroslava Kastrana. Slovenský resort diplomacie předal velvyslanci „důrazný protest“ v souvislosti s výroky ukrajinských orgánů, které označilo za „vměšování do vnitřních záležitostí“ Slovenska,“ informovala Ukrainska Pravda.

Vztahům mezi oběma zeměmi nepřidalo ani zadržení ukrajinského občana slovenskou policií, o němž informoval server Kyiv Independent. Podle ukrajinské diplomacie je Ukrajinec obviněn z „ohrožení národní bezpečnosti“ Slovenské republiky.

Jaké je partnerství mezi Slovenskem a Ukrajinou?

Z geografického hlediska jsou Slovensko a Ukrajina sousedními státy, které spojuje přibližně stokilometrová hranice. Ačkoli jejich vztahy nebyly vždy zcela bezproblémové, lze je dlouhodobě označit za přátelské a konstruktivní. Diplomatické styky byly navázány už v roce 1993, krátce po rozpadu Československa.

Významným milníkem ve vzájemných vztazích se stala Oranžová revoluce v roce 2004, po níž Bratislava jednoznačně podpořila proevropské směřování Ukrajiny a vyslovila se pro její budoucí členství v Evropské unii. Stejně tak reagovalo Slovensko i v roce 2014, kdy důrazně odsoudilo ruskou anexi Krymského poloostrova.

Tento postoj zůstal neměnný i v období Ficovy vlády mezi lety 2012 a 2018. Ačkoli tehdy zastával pragmatický přístup a usiloval o zachování ekonomických vazeb s Moskvou, nepolevil v poskytování humanitární pomoci Ukrajině a nadále podporoval její integraci do západních struktur.

Slovensko pokračovalo v podpoře Ukrajiny i po ruské invazi v únoru 2022 a poskytlo jí významnou vojenskou pomoc, včetně systémů protivzdušné obrany S-300, tanků T-72 a bojových letounů MiG-29.

Přístup Bratislavy se však zásadně změnil po nástupu euroskeptického a proruského Roberta Fica k moci na podzim roku 2023. Ten začal otevřeně kritizovat nejen ukrajinskou politiku v otázce tranzitu ruského plynu, ale také dosavadní slovenskou vojenskou podporu napadené zemi.

Fico se například odmítl připojit k české iniciativě na nákup statisíců dělostřeleckých granátů pro ukrajinskou armádu. Svůj postoj odůvodnil tím, že podle něj „politika Západu, spočívající ve vyzbrojování Ukrajiny, pouze prodlužuje konflikt,“ a vyzval Kyjev, aby místo dalšího boje složil zbraně a požádal Moskvu o mír. Na jeho kontroverzní vyjádření upozornila britská stanice BBC.

Ficova návštěva Moskvy koncem loňského roku vyvolala značné rozpaky nejen v Kyjevě, ale i v rámci Evropské unie. Premiér tam údajně jednal s Vladimirem Putinem o dodávkách energetických surovin na Slovensko, avšak následně vyšlo najevo, že součástí rozhovorů byla i možnost uspořádání mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou přímo na slovenské půdě.

Témata:  Slovensko,  Robert Fico,  Ukrajina