Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvyšší částky z rozpočtu EU čerpali Slováci, Češi jsou druzí

EU
EU
Foto: Pixabay

Brusel - Nejvyšší částku z rozpočtu Evropské unie v přepočtu na obyvatele získalo v loňském roce Slovensko. Česká republika se umístila na druhém místě - na jednoho obyvatele získala Praha z Bruselu 541 eur (14.600 Kč).

Největšími čistými plátci do evropského rozpočtu zůstávají Němci, na počet obyvatel ale do společné pokladny nejvíc poslali Švédové. Na základě údajů, které dnes zveřejnila Evropská komise, bilanci jednotlivých členských států spočítala agentura DPA.

Slovensko loni z evropského rozpočtu získalo na obyvatele 571 eur (15.400 Kč), tedy o 30 eur více než Česká republika. S odstupem za Českem následuje Maďarsko, které na obyvatele dostalo 471 eur (12.700 Kč), a Řecko se 456 eury (12.300 Kč) na hlavu.

V přepočtu na obyvatele do společné evropské pokladny loni nejvíce poslali Švédové (226 eur), Nizozemci (219 eur), Britové (178 eur) a Němci (176 eur). V absolutních číslech ale statistiku čistých plátců dál vede Německo. Loni do rozpočtu EU poslalo 14,3 miliardy eur (386,6 miliardy Kč). Následovala jej Británie a Francie.

Témata:  EU Češi dotace

Aktuálně se děje

9. září 2026 17:53

9. září 2026 10:03

Stavět se má D52 či D55. Česko rozhodlo, kolik dá příští rok na dálnice

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.