Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvyšší částky z rozpočtu EU čerpali Slováci, Češi jsou druzí

EU
EU
Foto: Pixabay

Brusel - Nejvyšší částku z rozpočtu Evropské unie v přepočtu na obyvatele získalo v loňském roce Slovensko. Česká republika se umístila na druhém místě - na jednoho obyvatele získala Praha z Bruselu 541 eur (14.600 Kč).

Největšími čistými plátci do evropského rozpočtu zůstávají Němci, na počet obyvatel ale do společné pokladny nejvíc poslali Švédové. Na základě údajů, které dnes zveřejnila Evropská komise, bilanci jednotlivých členských států spočítala agentura DPA.

Slovensko loni z evropského rozpočtu získalo na obyvatele 571 eur (15.400 Kč), tedy o 30 eur více než Česká republika. S odstupem za Českem následuje Maďarsko, které na obyvatele dostalo 471 eur (12.700 Kč), a Řecko se 456 eury (12.300 Kč) na hlavu.

V přepočtu na obyvatele do společné evropské pokladny loni nejvíce poslali Švédové (226 eur), Nizozemci (219 eur), Britové (178 eur) a Němci (176 eur). V absolutních číslech ale statistiku čistých plátců dál vede Německo. Loni do rozpočtu EU poslalo 14,3 miliardy eur (386,6 miliardy Kč). Následovala jej Británie a Francie.

Témata:  EU,  Češi,  dotace

Aktuálně se děje

27. září 2026 12:49

Varování před AI rostou. Opravdu by umělá inteligence dokázala vyhladit lidstvo?

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.