Konec dolu Paskov: Na konci března bude těžba definitivně ukončena

Důlní závody Paskov a Staříč mají poměrně krátkou historii. Výstavba objektů závodu Paskov začala roku 1960 a těžba v roce 1966, ve Staříči se začal důl budovat v roce 1962 a těžba začala v roce 1971.

Počátkem léta 2013 společnost New World Resources N.V. (NWR) jako vlastník OKD oznámila, že uvažuje o prodeji dolu. Důl Paskov totiž svými vysokými náklady na těžbu negativně ovlivňuje hospodaření firmy. Pro důl se však nepodařilo najít kupce, a vlastník proto oznámil, že uvažuje o jeho uzavření. Situací se začala zabývat vláda.

Ministerstva průmyslu a obchodu a financí v dubnu 2014 oznámila, že se stát dohodl s NWR o pomoci na útlumu těžby v Dole Paskov. Těžba podle dohody měla pokračovat tři roky s tím, že vláda zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků.

Koncem roku 2015 NWR navrhla uzavření Dolu Paskov už na konci roku 2016. Jako druhou variantu NWR navrhla převod dolu na stát. Již v srpnu 2015 ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) informoval vládu, že jednání mezi ČR a OKD o poskytnutí státní pomoci na uzavření Dolu Paskov bude nutné obnovit. Jako důvod uvedl klesající cenu uhlí, na jejíž vývoj je dohoda vázána.

Právní poradce zastupující OKD Petr Kuhn počátkem loňského listopadu řekl, že další prodlužování těžby černého uhlí v Dole Paskov prohlubuje ekonomické potíže společnosti OKD, která je od května 2016 v úpadku (v srpnu věřitelé schválili reorganizaci firmy), a mohlo by v budoucnu vést k zastavení všech provozů.

Loni v listopadu věřitelský výbor OKD schválil návrh představenstva firmy, podle kterého OKD ukončí těžbu v Dole Paskov 31. března 2017. Zhruba 500 zaměstnanců z Paskova chce firma převést na Karvinsko, dalších asi 300 zaměstnanců bude po ukončení těžby pracovat na technické likvidaci dolu a stovky dalších pracovníků firma propustí.

Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach uhelné a průmyslové Ostravy je výrazně spojen se jménem rodiny Rothschildů, která sem přišla roku 1843, kdy Salomon Rothschild koupil doly od arcibiskupství (z nejstaršího dolu Anselm je dnes hornické muzeum).

Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů. Po osvobození byly doly znárodněny. Prezidentský dekret z října 1945 se konkrétně dotkl čtyř těžebních společností (Báňská a hutní společnost, Vítkovické kamenouhelné doly, Severní dráha Ferdinandova a Kamenouhelné doly a koksovny Jana Wilczka), které provozovaly na tři desítky dolů.

Znárodnění dalo základ dnešnímu podniku OKD (zkratka znamená Ostravsko-karvinské doly), jenž zastřešil všechny moravskoslezské doly. Během komunistické éry prošel podnik několika organizačními změnami, v roce 1989 se z něj stal státní podnik, ze kterého se od ledna 1991 vznikla akciová společnost ve vlastnictví státu. Část akcií byla prodána v kupónové privatizaci, hlavním majitelem zůstal stát.

Koncem 90. let většinu firmy ovládli podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava. Ti na podzim 2004 koupili od vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) i zbylé akcie a OKD obratem prodali do rukou investiční skupiny RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou. Bakala se společníky pak firmu ovládal prostřednictvím v Nizozemsku registrované firmy New World Resources (NWR). V únoru 2016 se novým vlastníkem NWR stala skupina Ad Hoc Group (AHG), která sdružuje tři britské investiční společnosti.

Už během socialistické éry se uzavřela část šachet, jiné ale naopak vznikly, jako třeba Paskov a Staříč ze 60. a 70. let. V roce 1990 fungovalo v ostravsko-karvinském revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly na 104.000 lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů, doprovázené propouštěním. V roce 1992 měly OKD přes 72.000 zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech necelých 50.000 lidí. Nyní v OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem pracuje zhruba 11.000 lidí.

Témata:  OKD,  Důl Paskov,  těžba uhlí