Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozpočtový deficit USA se zvýšil o 63 procent

USA
USA
Foto: Pixabay

Washington - Rozpočtový deficit Spojených států se v březnu prudce zvýšil na 176,2 miliardy USD (4,4 bilionu Kč) z loňských srovnatelných 108 miliardy USD.

Přispěly k tomu mimořádné faktory. Za celé fiskální první pololetí se schodek prohloubil o 14,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo americké ministerstvo financí.

Příjmy se v březnu meziročně snížily o pět procent na 217 miliard USD. Výdaje vzrostly o 17 procent na 393 miliardy dolarů.

K březnovému schodku přispěly kalendářní vlivy a změny v načasování výběru daní a náhrad. Mimo jiné byl posunut termín pro podání daňového přiznání firem, což znamená, že příjmy obvykle vybrané v březnu se v rozpočtu objeví až v dubnu. Stát rovněž již na konci března musel vyplatit dávky ve výši 42 miliard USD, protože 1. duben letos připadl na sobotu.

Vláda prezidenta Donalda Trumpa a republikáni v Kongresu nyní zvažují návrh na snížení daní a zvýšení výdajů na infrastrukturu. Vzhledem k prohlubování deficitu rozpočtu tyto změny zřejmě vyvolají širší debatu o daních a výdajích.

Témata:  USA ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.