Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi jsou po uši v dluzích

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Marie Cvrčková, EuroZprávy.cz

Praha - Dluhy českých domácností vůči bankám stouply v dubnu oproti březnu o téměř 9,4 miliardy korun na zhruba 1,565 bilionu korun. Meziročně dlužily domácnosti o 111 miliard více. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. Zadluženost firem byla rovněž meziměsíčně i meziročně vyšší.

Nefinanční podniky na konci dubna dlužily bankám zhruba 1,056 bilionu korun, což je meziměsíčně o 9,6 miliardy více. Meziročně byly úvěry podniků vyšší o 13,7 miliardy korun.

Dluhy domácností rostou od února 2016, nejvíce si lidé půjčují na bydlení. Z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení zhruba tři čtvrtiny. Podle ČNB se tyto úvěry v dubnu meziměsíčně zvýšily o 0,6 procenta na 1,174 bilionu korun. Spotřebitelské úvěry dosáhly ke konci dubna 233 miliard Kč, proti březnu byly vyšší o 0,5 procenta.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.

Témata:  dluhy domácností ekonomika Češi

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 13:22

Češi na ZOH: Vlajku na závěr ponesou Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.