Analytici: Za růstem mezd v ČR je oživení ekonomiky, situace se zhorší

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35.402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 pct. Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců v Česku na průměrnou mzdu nedosáhnou.

"Po odeznění horké fáze první vlny epidemie se většina pracovníků vrátila do běžného režimu, a ve statistikách se tak opět projevily jejich předpandemické vyjednané mzdy. A byť k výraznému nárůstu nezaměstnanosti dosud ani nedošlo, nejčastěji o práci kvůli koronaviru pravděpodobně přicházeli pracovníci s nižšími mzdami, což ve zbytku populace mechanicky zvyšuje průměr," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Zároveň se podle něj ve statistikách projevilo letošní zvýšení platů ve státní sféře, která není ekonomickým poklesem obvykle bezprostředně zasažena.

"Růst průměrné mzdy tentokrát neznamená, že si nutně vyděláváme více. Ti vysokopříjmoví si více dokázali práci uchovat, nízkopříjmové postihl covid-19 více ztrátou práce. Výsledek je tak spíše statistickým efektem než všeobecným růstem. Z výpočtu nám zmizeli hlavně nízkopříjmoví," upozornil také analytik Natland Petr Bartoň.

"Spolu s výrazným oživením ekonomické aktivity tak třetí čtvrtletí přineslo i vyšší dynamiku mezd. Ta souvisela zejména s tím, že velká část zaměstnanců se s návratem ekonomiky k normálnímu fungování během letních měsíců vrátila zpět do svých zaměstnání. Pominuly tak důvody pro krácení jejich mezd. K vyšší dynamice mezd pomohlo také to, že nezaměstnanost zůstává v ČR stále na relativně nízké úrovni," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Pro mnoho zaměstnanců je ovšem podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška růst průměrné mzdy fikcí, protože je přepočten na plnou pracovní dobu. "Řada zaměstnanců přitom odpracovala menší počet hodin, i když i v tomto ukazateli došlo proti extrémnímu druhému čtvrtletí k citelné normalizaci," upozornil.

Analytik ČSOB Petr Dufek upozornil, že se ve třetím čtvrtletí ještě více prohloubily rozdíly ohledně mezd v podnikatelském a veřejném sektoru. O růst průměrné mzdy se totiž podle něj postaral především veřejný sektor. V posledním čtvrtletí roku lze podle něj čekat zpomalení růstu mezd především v dotčených odvětvích. "Celoroční růst mezd v roce 2020 dosáhne pravděpodobně 3,2 procenta a bude tak zhruba na úrovni inflace. Reálně si polepší jen menší část zaměstnanců," dodal.

K růstu mezd také přispělo podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka, že v létě poklesl počet zaměstnanců, kteří v tomto období pobírali částečnou náhradu mzdy či ošetřovné. "S ohledem na covidovou pandemii zůstává i mzdový vývoj do určité míry zkreslen státními programy, což bude ve zvýšené míře platit i pro čtvrté čtvrtletí," upozornil. Vzhledem k vyšší inflaci a druhé vlně pandemie podle něj přitom stále nelze vyloučit, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne. "To se stalo naposledy v roce 2013," dodal.

Nejrychleji rostly mzdy ve zdravotnictví z titulu mimořádných odměn, nejméně naopak ve finančním sektoru, kde mírně poklesly pic.twitter.com/bCyeMCx50y

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by růst mezd za celý rok měl činit zhruba tři procenta. "A obdobnou dynamiku očekáváme i v roce příštím. Vzhledem k průměrné inflaci za letošní rok kolem tří procent však budou reálné mzdy letos stagnovat, v příštím roce jen nepatrně růst," odhadl.

Témata:  mzdy,  ekonomika