Bankovní asociace zhoršila odhad růstu ekonomiky pro letošní rok

Ta bude ovšem omezená inflací, která by letos měla dosáhnout průměrných 7,2 procenta. Růst cen přitom bude výraznější zejména v prvním pololetí, kdy se inflace bude pohybovat poblíž desetiprocentní hranice. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci. V příštím roce čeká asociace růst ekonomiky o 3,6 procenta. Loni ekonomika stoupla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu o 3,3 procenta.

ČBA dále počítá s tím, že inflace příští rok výrazně zpomalí a koncem roku se bude pohybovat již kolem dvouprocentní hranice. Za celý rok 2023 asociace čeká průměrnou inflaci 2,5 procenta. "To naznačuje, že prognostický panel nepředpokládá dlouhodobější epizodu vyšší inflace a žádná z jednotlivých prognóz zúčastněných bank nečeká v roce 2023 průměrnou inflaci nad čtyřmi procenty," uvedla asociace. ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Zpomalování inflace podle odhadů zřejmě umožní České národní bance začít ve druhé polovině letošního roku snižovat sazby. Základní úroková sazba centrální banky by tak mohla postupně klesnout na konci příštího roku ke třem procentům. Aktuálně je základní sazba 4,5 procenta. I přes výrazný růst úrokových sazeb v posledních měsících a vyšší atraktivitě koruny v očích zahraničních investorů odhady asociace nepočítají s výraznějším posílením koruny.

Trh práce letos bude opět podle odhadů hlavní bariérou pro růst firem. "Nedostatek pracovníků označuje jako problém stále víc společností, ačkoli do popředí problémů se v loni dostal nedostatek materiálů. Trh práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává citelně přehřátý a komplikuje řadě firem další rozvoj," uvedla asociace. Letos očekává pokles podílu nezaměstnaných osob v průměru na 3,3 procenta po loňských 3,8 procenta. Další mírný pokles pak předpokládá příští rok, a to na 3,1 procenta.

Schodek veřejných financí ČBA čeká letos na 4,2 procenta HDP. Konsolidace veřejných financí bude podle asociace pokračovat i v příštím roce, kdy by měl deficit klesnout na tři procenta HDP. Rychlejší konsolidace veřejných financí společně s vyšší inflací a rychlejším růstem nominálního HDP pak snižuje celkovou výši zadlužení vlády vůči HDP. Vládní dluh by tak měl letos činit 42,4 procenta HDP a příští rok 43,1 procenta HDP. "Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se bude vládě dařit snižování deficitu především skrze výdajovou střídmost, k níž se vláda zavázala letos, nebo zda bude přece jen nutno citelně zvýšit zdanění. A pokud, tak který typ daně vláda zvolí jako pro tento účel nejvhodnější," uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na letošní rok čeká deficit veřejných financí 3,3 procenta HDP. Zároveň MF v lednové prognóze počítá letos s růstem české ekonomiky o 3,1 procenta. Průměrnou míru inflace předpokládá na 8,5 procenta. Česká národní banka v nové prognóze z počátku února letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Průměrnou inflaci banka letos odhaduje na 8,5 procenta.

Témata:  ekonomika