Recesi ekonomové definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. V loňském třetím čtvrtletí ekonomika proti předchozímu kvartálu klesla o 0,3 procenta. V prvních dvou čtvrtletích loňska česká ekonomika mezičtvrtletně rostla.
V meziročním srovnání se loni HDP zvyšoval v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním čtvrtletí byl nárůst o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta. Celoroční růst české ekonomiky byl loni o procentní bod nižší než v roce 2021.
Reálné příjmy domácností na obyvatele se ve čtvrtém čtvrtletí snížily meziročně o 6,3 procenta a za celý rok o 5,4 procenta. U výdajů byl pokles za čtvrtletí o sedm procent a za celý rok o 0,8 procenta. Reálné příjmy domácností se snižovaly ve všech čtvrtletích, výdaje ve druhém půlroce. Míra úspor domácností se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 1,5 procentního bodu na 21,7 procenta, za celý rok ale klesla na 17,3 procenta z 19,4 procenta v roce 2021. Data o domácnostech zahrnují ukrajinské uprchlíky v ČR, kteří jsou nově považováni za rezidenty.
Míra zisku u nefinančních podniků se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila na 46,9 procenta z 44,5 procenta před rokem. Míra investic stoupla o procentní bod na 28,9 procenta. Celoroční míra zisku nefinančních podniků ale klesla na 46,1 procenta, v roce 2021 byla 46,3 procenta. Míra investic se proti roku 2021 zvýšila o 1,7 procentního bodu na 29,4 procenta.
