Inflace stoupla víc, než se čekalo. Zdražuje se nejrychleji od roku 2008

Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Většina analytiků čekala stagnaci na červencových 3,4 procenta.

"Na vývoji se podílely jak ceny zboží, tak ceny služeb téměř ze všech oddílů spotřebního koše. Ceny zboží se oproti loňskému srpnu zvýšily o 3,6 procenta a ceny služeb téměř o pět procent," uvedla k srpnovému zrychlení meziroční inflace vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

V bydlení, které nejvíce ovlivnilo srpnovou inflaci, stouplo nájemné o 2,5 procenta a vodné a stočné byly proti loňskému srpnu shodně vyšší o 5,5 procenta. Na druhou stranu o 3,4 procenta zlevnila elektřina a o 4,7 procenta zemní plyn. Téměř o sedm procent zdražily výrobky a služby pro běžnou údržbu domácností. V dopravě pak meziročně vzrostly téměř o pětinu ceny pohonných hmot.

Další v pořadí vlivu na meziroční zvyšování cenové hladiny byly ceny alkoholu, tabáku nebo potravin. Například pivo zdražilo o 6,3 procenta a tabákové výrobky o 9,9 procenta. Z potravin si lidé meziročně připlatili za oleje, tuky, vejce nebo zeleninu, zatímco ovoce bylo proti loňskému srpnu levnější. Dál rostly i ceny oděvů a obuvi. Ceny stravovacích služeb stouply o 5,2 procenta.

Důvodem meziměsíčního růstu cen bylo zdražení téměř ve všech oblastech. Například mezi potravinami o více než pět procent proti první polovině prázdnin podražilo máslo nebo vejce, naopak brambory téměř o šest procent zlevnily. Ceny dovolených stouply od července zhruba o tři procenta a přibližně procentní nárůst cen byl u výrobků pro údržbu bytů, u pohonných hmot nebo ve stravovacích službách.

Statistici dnes zveřejnili také vývoj cen v dovozu a vývozu za červenec. Meziměsíčně vývozní ceny vzrostly o 3,1 procenta a dovozní ceny o 2,4 procenta. "V červenci koruna vůči euru a dolaru proti minulému roku výrazněji posílila, což zpomalilo zvýšení meziročních cen," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Ceny ve vývozu v červenci meziročně vzrostly o 7,7 procenta a v dovozu o 7,9 procenta. Stejně jako v předchozích měsících i v červenci pokračovalo výrazné meziroční zdražení minerálních paliv a ostatních surovin. V meziměsíčním i meziročním srovnání ve vývozu i dovozu významně rostly ceny železa, oceli, dřeva a elektřiny, uvedli statistici.

Analytici: Inflace ještě poroste, ČNB asi zvýší sazby razantněji

Dnešní údaje o srpnové inflaci zvyšují pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich navíc inflace poroste i v dalších měsících a na konci roku by se mohla přiblížit i pětiprocentní hranici.

Meziroční inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta z červencových 3,4 procenta, a byla tak nejvyšší od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb téměř ve všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení.

"Skutečnost, že nůžky mezi odhadem inflace ČNB a realitou se v srpnu dále prudce rozevřely, dává centrální bance pádný důvod, proč pokračovat v utahování měnové politiky. ČNB tak téměř s jistotou na konci měsíce zvýší úrokové sazby. Z možností mezi pokračováním v mírných krocích o 0,25 procentního bodu a radikálnějším zvýšením o 0,5 procentního bodu nabývá na stále větší pravděpodobnosti druhá z nich," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

"Reakce centrální banky na sebe nenechá dlouho čekat. Již na konci září může ČNB zvýšit úrokové sazby o 0,5 procentního bodu a v dalších měsících bude nejspíše ve zvyšování sazeb pokračovat," uvedl i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rovněž podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je pravděpodobné, že ČNB urychlí tempo zvyšování sazeb, když na konci září zvýší základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu.

Inflace přitom podle ekonomů poroste i v dalších měsících. "Z domácích faktorů bude zřejmě ještě nějaký čas pokračovat postcovidové zdražování některých služeb či rychlý růst cen nemovitostí, který se do inflace prolíná přes zdražování imputovaného nájemného. V cenových tlacích souvisejících s vývojem na globálních trzích budou hrát roli vysoké ceny potravin, mezinárodní přepravy, elektřiny, plynu a dalších surovin a materiálů," uvedl Rožumberský.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se meziroční růst inflace bude minimálně do konce letošního roku pohybovat kolem čtyř procent a nelze vyloučit ani krátkodobý nárůst k pěti procentům. Podobně se vyjádřil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Celková meziroční inflace v české ekonomice může v nejbližších měsících dále růst, tlačit nahoru ji budou jak naakumulované cenové tlaky v tuzemské ekonomice, tak statistické efekty v podobě relativně nízké srovnávací základny ve smyslu cenového vývoje pozorovaného loni na podzim. Ke konci letošního roku může meziroční inflace vystoupat nad úroveň 4,5 procenta," uvedl.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že dosud se očekávalo, že průměrná inflace v příštím roce zvolní pod tři procenta, ale poslední vývoj spíše naznačuje další zrychlení. "Pokud nedojde ke korekci cen komodit, které se vyvíjejí poslední dobou poměrně extrémně, lze v příštím roce očekávat další zrychlení inflace citelněji nad tři procenta. V letošním roce se bude nakonec průměrná inflace také pohybovat nad třemi procenty a v závěru roku může meziroční růst atakovat pětiprocentní hranici," uvedl.

I přesto, že inflace zrychlila výrazně více, než se čekalo, její struktura podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta překvapivá není. A do velké míry je podle něj stále ovlivňována pandemií. "U cen pohonných hmot přetrvává nízká srovnávací základna. K otevírání ekonomiky došlo v průběhu letošního dubna. Aktivita ve službách byla najednou po několika měsících útlumu svižně nastartována. U cen tak pozorujeme adaptaci na velmi dynamický proces v ekonomice. Inflace by měla vyvrcholit v průběhu letošního roku. A na pozadí dnešního zveřejnění by se v zimě mohla vyšplhat až nad 4,5 procenta," uvedl.

Témata:  ekonomika,  ceny zboží,  inflace