Příští celosvětová finanční krize nás podle odborníků čeká už čeká v roce 2020. Tvrdí to například finančníci z investiční banky JPMorgan Chase nebo slavný ekonom Nouriel Roubini. Zpřesnili tak varování dalších ekonomů, kteří tvrdili, že následky upadající ekonomiky budeme pociťovat někdy mezi lety 2019 a 2021.
Co krizi vyvolá a jak silná bude je otázkou, na kterou zatím nikdo nezná odpověď. Zatímco JPMorgan Chase tvrdí, že bude slabší než krize před deseti lety, podle jiných expertů se setkáme s minimálně stejně silnou, ne-li silnější krizí.
Tvrdí to například guvernér Bank of England Mark Carney, který se obává, že brexit by mohl vést k finanční krizi tak silné, jako v roce 2008. Odchod Británie z EU podle ekonomů ještě více napne současný ekonomický stav. Ceny porostou nahoru a ekonomika se stane dlouhodobě neudržitelnou.
Tvrdý brexit může být jedním z důvodů hrozící ekonomické nestability, viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Jürgen Rigterink ale upozorňuje, že spouštěčů recese může být více, jenom zatím nejsou vidět. Současně však uvedl, že ekonomické základy v Evropě jsou mnohem silnější než před deseti lety a bankovní systém je mnohem odolnější.
Díky tomu se ale někteří experti obávají, že hrozící krize bude mnohem silnější, než ta před deseti lety. Ostatně i nedávno Měnový fond snížil odhad globálního ekonomického růstu na nejnižší hodnotu od poslední finanční krize, píše Bloomberg.
Na vině ale nemusí být pouze brexit, spouštěče mohou přijít i ze zámoří. Joerg Angelé, přední ekonom rakouské sítě bank Raiffeisen Bank, před nedávnem uvedl, že vyrovnanost americké ekonomiky nemůže trvat dlouho. "Obávám se, že růst není udržitelný. Všechno poukazuje na přehřátou ekonomiku," uvedl pro MarketWatch.
Ekonomický analytik magazínu Forbes Bill Conerly pro změnu tvrdí, že další možnou příčinou recese v letech 2019 nebo 2020 bude kolaps mezinárodního obchodu kvůli obchodním válkám prezidenta Donalda Trumpa. Snižování dovozu z Číny by zvýšilo spotřebitelské ceny a narušilo dodavatelské řetězce pro americké výrobce, takže obchodní konflikt by nemusel dopadnout dobře.
Investoři se obávají rizik, která do vývoje ekonomiky vnáší stále se zostřující obchodní spor mezi Čínou a Spojenými státy. Obě největší světové ekonomiky vzájemně uvalují cla na své zboží. Peking minulý týden oslabil domácí měnu jüan na nejnižší hodnotu za více než deset let. Spojené státy následně poprvé od roku 1994 oficiálně označily Čínu za měnového manipulátora.
Německá ekonomika také koketuje s recesí. Ve druhém čtvrtletí se oproti tomu prvému propadla o 0,1 procenta. Pokud se údaj potvrdí a propad nastane i ve čtvrtletí právě probíhajícím, což třeba i kvůli zmíněnému fatálnímu zpomalení čínské průmyslové výroby nelze vyloučit, bude Německo oficiálně v recesi.
Dalším z náznaků je i počet bankrotujících firem ve Spojených státech. Za prvních sedm měsíců letošního roku zaniklo 42.937 pracovních míst, což je nejvíce od recese v roce 2009, kdy za sedm měsíců zaniklo kvůli bankrotům 50.258 pracovních míst.
Ostatně na se ekonomiku a rostoucí inflační tlaky může zareagovat Fed navyšováním základní sazby, která by měla dosáhnout 3,5 procenta. Ekonom Nouriel Roubini očekává eskalaci také vlivem rozporů Trumpovy administrativy s obchodními partnery Spojených států, což může způsobit další pokles ekonomického růstu a tím i zvýšení cen. Ostatně Poslední velká krize začala právě ve Spojených státech.
