Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průzkum: Na 80 procent podniků nemá na příští rok zafixované ceny energií

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Na příští rok má zafixované ceny elektřiny asi pětina firem, u plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé.

Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky. Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku.

Takřka dvě třetiny firem mají podle průzkumu pro letošní rok zafixovanou cenu elektřiny. U plynu má na letošek zajištěnou cenu 69 procent podniků. Pouze polovina firem, které mají cenu elektřiny nebo plynu fixovanou na letošní rok, má cenu za podobných podmínek jako v roce 2021. Druhá polovina firem má fixace za mnohonásobně vyšší ceny. Pouze jedné třetiny dotázaných firem se navýšení cen elektřiny a plynu dosud výrazně nedotýká.

"Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že vysoké ceny energií na řadu firem teprve dopadnou a mohou s nimi mít velké problémy. Je proto potřeba, aby vláda rychle hledala další možnosti mimořádných opatření pro podniky. Letos má zatím ještě část firem ceny fixované. Pomoc budou potřebovat hlavně příští rok,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

V reakci na rekordní zdražování elektřiny i plynu se průmyslové podniky snaží energie uspořit. Právě investice do energetických úspor patří mezi nejčastější opatření, ke kterým firmy v reakci na zdražování energie přistoupily. "Řada firem také byla nucena promítnout zdražování energie do cen své produkce, pouze malé části podniků se to ale podařilo v plné výši. Takřka polovina firem kvůli vysokým cenám energie omezila plánované investice," upozornil Hanák.

Ve snaze ušetřit náklady na energie firmy v následujících měsících nejčastěji zvažují investici do fotovoltaické elektrárny nebo do výměny zdrojů osvětlení. Pořízení vlastní fotovoltaické elektrárny chystá skoro 60 procent oslovených podniků. Úspornější osvětlení plánuje instalovat víc než polovina firem. Čtvrtina firem bude také v rámci úspor energie modernizovat soustavu topení.

Snaha uspořit plyn naráží u řady firem na technologické i jiné překážky. Více než tři čtvrtiny dotazovaných firem, které používají plyn ve výrobních technologiích, nebyly schopny omezit jeho spotřebu, protože rychlá náhrada plynu není v jejich zařízeních technicky možná. To se týká například skláren, keramiček nebo jiných podobných provozů, podotkl ředitel Sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.

Vláda minulý týden schválila program podpory pro firmy s velkým odběrem elektřiny a plynu, hodlá mezi ně rozdělit 30 miliard korun. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar označil dosavadní podporu státu pro velké a střední podniky za nedostatečnou.

Témata:  energetika firmy

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 19:03

Rozhodlo prodloužení. Zlato při návratu hráčů z NHL vydřeli Američané

Na závěr 25. her zimní olympiády se již tradičně pod pěti kruhy v zimním provedení konalo velké hokejové finále. Došlo v něm k očekávanému zámořskému souboji mezi Kanadou a USA, což se čekalo především díky účasti hráčů z kanadsko-americké NHL na těchto hrách. Celý turnaj nabídl skvělý hokej, možná ten nejlepší za posledních 12 let, a finále nezůstalo v tomto ohledu pozadu. Byl to zápas vyrovnaný natolik, že ho muselo rozhodnout až prodloužení. V něm se trefil Jack Hughes a potvrdil tak, že v tomto utkání byly Spojené státy přeci jenom o špetku lepší. Po posledním světovém šampionátu tak tedy vyhrávají i olympiádu a potvrzují svoji nadvládu nad světovým hokejem. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.