reklama

"Objem mezd, který by čeští zaměstnanci v roce 2022 museli dostat navíc, aby si zachovali životní úroveň z roku 2021, dosahuje 170 miliard Kč. Právě o tolik se tedy letos budeme muset 'uskromnit'," uvedl Hradil. Průměrnému českému zaměstnanci, který pracuje na plný úvazek, tak podle něj za celý rok 2022 bude k dosažení předchozího životního standardu scházet 40.000 korun, tedy 3300 Kč měsíčně. Reálná kupní síla se tak vrátí zpět v čase do roku 2018, vypočetl analytik.

Hlavní důvody pro výrazný převis spotřebitelské inflace nad růstem mezd jsou podle Hradila rusko-ukrajinská válka a z ní vyplývající geopolitický konflikt mezi Západem a samotným Ruskem, a pandemie covid-19. Jedním z důsledků války bylo omezení dodávek ruských fosilních paliv do Evropy a následný dramatický růst jejich ceny. Pandemie způsobila globální snížení nabídky, když se omezovaly výrobní a přepravní kapacity.

Na tuto krizi vlády a centrální banky reagovaly razantním uvolněním hospodářských politik, když obyvatelstvu dopřávaly štědré podpůrné programy a snadný přístup k úvěrům. Opatření udržela zvýšenou poptávku, jejíž náraz na omezenou nabídku způsobil všeobecný růst cenové hladiny, řekl Hradil.

Analýza na základě svého statistického modelu odhadla, že tento vývoj se projeví v letech 2022 až 2024 růstem počtu krádeží, vyšší spotřebou alkoholu, nárůstem rozvodů, zhoršením vnímaného zdravotního stavu, přibýváním sebevražd, zvýšením podílu mladistvých mimo školu i zaměstnání a snížením důvěry ve vládu. Neočekává naopak zhoršení úmrtnosti novorozenců, naděje dožití a četnosti vražd.

Cyrrus na vzorku všech členských zemí EU od roku 1995 odhadla, jak citlivě indikátory životní úrovně v těchto státech reagují na změny v jejich reálné průměrné mzdě. Následně tento efekt aplikovala na očekávaný pokles reálné průměrné mzdy v Česku v roce 2022. Posledním krokem bylo přepočítání efektu na skutečné hodnoty vykazované ČR. Výsledkem pak byl odhad toho, jak citelně se propad reálné mzdy v Česku může projevit v životech jeho obyvatel.

"Objektivně sice zažíváme zhoršení, ale nedostáváme se mimo kategorii jedné z nejlepších zemí k životu. Pokud nedojde k nějaké katastrofě, příští dva roky zůstaneme zemí, kde se dobře žije,“ uzavřel Hradil.