Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Reálné mzdy v ČR klesají nejvíce mezi zeměmi OECD i od vzniku státu

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou dnes novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.

"Objem mezd, který by čeští zaměstnanci v roce 2022 museli dostat navíc, aby si zachovali životní úroveň z roku 2021, dosahuje 170 miliard Kč. Právě o tolik se tedy letos budeme muset 'uskromnit'," uvedl Hradil. Průměrnému českému zaměstnanci, který pracuje na plný úvazek, tak podle něj za celý rok 2022 bude k dosažení předchozího životního standardu scházet 40.000 korun, tedy 3300 Kč měsíčně. Reálná kupní síla se tak vrátí zpět v čase do roku 2018, vypočetl analytik.

Hlavní důvody pro výrazný převis spotřebitelské inflace nad růstem mezd jsou podle Hradila rusko-ukrajinská válka a z ní vyplývající geopolitický konflikt mezi Západem a samotným Ruskem, a pandemie covid-19. Jedním z důsledků války bylo omezení dodávek ruských fosilních paliv do Evropy a následný dramatický růst jejich ceny. Pandemie způsobila globální snížení nabídky, když se omezovaly výrobní a přepravní kapacity.

Na tuto krizi vlády a centrální banky reagovaly razantním uvolněním hospodářských politik, když obyvatelstvu dopřávaly štědré podpůrné programy a snadný přístup k úvěrům. Opatření udržela zvýšenou poptávku, jejíž náraz na omezenou nabídku způsobil všeobecný růst cenové hladiny, řekl Hradil.

Analýza na základě svého statistického modelu odhadla, že tento vývoj se projeví v letech 2022 až 2024 růstem počtu krádeží, vyšší spotřebou alkoholu, nárůstem rozvodů, zhoršením vnímaného zdravotního stavu, přibýváním sebevražd, zvýšením podílu mladistvých mimo školu i zaměstnání a snížením důvěry ve vládu. Neočekává naopak zhoršení úmrtnosti novorozenců, naděje dožití a četnosti vražd.

Cyrrus na vzorku všech členských zemí EU od roku 1995 odhadla, jak citlivě indikátory životní úrovně v těchto státech reagují na změny v jejich reálné průměrné mzdě. Následně tento efekt aplikovala na očekávaný pokles reálné průměrné mzdy v Česku v roce 2022. Posledním krokem bylo přepočítání efektu na skutečné hodnoty vykazované ČR. Výsledkem pak byl odhad toho, jak citelně se propad reálné mzdy v Česku může projevit v životech jeho obyvatel.

"Objektivně sice zažíváme zhoršení, ale nedostáváme se mimo kategorii jedné z nejlepších zemí k životu. Pokud nedojde k nějaké katastrofě, příští dva roky zůstaneme zemí, kde se dobře žije,“ uzavřel Hradil.

Témata:  mzdy / platy

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 21:59

Horor se šťastným koncem. Saláková odhalila, kde našli jejího tatínka

Michaela Saláková na tento březnový týden jen tak nezapomene. Velmi se totiž strachovala o svého tatínka, který se ztratil v zahraničí. Dokonce se ukázalo, že ho našli v jiné evropské zemi než byla ta, kam měl namířeno. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.