Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovenská ekonomika po revizi údajů loni klesla méně, a to o 4,4 procenta

Bratsilava, Slovensko - Most SNP
Bratsilava, Slovensko - Most SNP
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Slovenská ekonomika loni po další revizi údajů klesla o 4,4 procenta, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Dosud statistici vykazovali snížení hrubého domácího produktu (HDP) země o 4,8 procenta, ještě před dubnovou první úpravou dat odhadovali loňský pokles hospodářství o 5,2 procenta.

Statistický úřad nyní revidoval data za roky 2010 až 2020, zahrnul do nich metodické změny, dále aktuální údaje ze statistiky platební bilance slovenské centrální banky ohledně vývozu a dovozu služeb, jakož i aktualizovaná data z jiných zdrojů. Úprava v jednotlivých letech ovlivnila výkon ekonomiky v rozsahu od minus 0,3 do plus 0,6 procenta HDP.

Loni hospodářství Slovenska kleslo poprvé od globální finanční krize z roku 2009, kdy se HDP snížil o 5,5 procenta. Negativní dopady epidemie covidu-19 ovlivnily například výkony automobilového průmyslu, který je hlavním motorem slovenské ekonomiky.

Pro letošní rok slovenské ministerstvo financí i centrální banka počítají s oživením domácí ekonomiky, které by ale v souvislosti s třetí vlnou koronavirové nákazy a s nedostatkem součástek v průmyslu mělo být ve srovnání s dřívějšími odhady pomalejší.

Témata:  Slovensko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

25. února 2026 11:01

Andrewa možná mohli zastavit. Úředník popsal, co se před lety dělo

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.