Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovenská ekonomika po revizi údajů loni klesla méně, a to o 4,4 procenta

Bratsilava, Slovensko - Most SNP
Bratsilava, Slovensko - Most SNP
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Slovenská ekonomika loni po další revizi údajů klesla o 4,4 procenta, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Dosud statistici vykazovali snížení hrubého domácího produktu (HDP) země o 4,8 procenta, ještě před dubnovou první úpravou dat odhadovali loňský pokles hospodářství o 5,2 procenta.

Statistický úřad nyní revidoval data za roky 2010 až 2020, zahrnul do nich metodické změny, dále aktuální údaje ze statistiky platební bilance slovenské centrální banky ohledně vývozu a dovozu služeb, jakož i aktualizovaná data z jiných zdrojů. Úprava v jednotlivých letech ovlivnila výkon ekonomiky v rozsahu od minus 0,3 do plus 0,6 procenta HDP.

Loni hospodářství Slovenska kleslo poprvé od globální finanční krize z roku 2009, kdy se HDP snížil o 5,5 procenta. Negativní dopady epidemie covidu-19 ovlivnily například výkony automobilového průmyslu, který je hlavním motorem slovenské ekonomiky.

Pro letošní rok slovenské ministerstvo financí i centrální banka počítají s oživením domácí ekonomiky, které by ale v souvislosti s třetí vlnou koronavirové nákazy a s nedostatkem součástek v průmyslu mělo být ve srovnání s dřívějšími odhady pomalejší.

Témata:  Slovensko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

1. března 2026 12:37

Pražské letiště ruší desítky letů. Letecká doprava nad Blízkým východem je ochromena

Z pražského Letiště Václava Havla bylo v neděli prozatím zrušeno 32 letů, přičemž ve všech případech šlo o spoje směřující do zemí Blízkého východu. Toto opatření je přímým důsledkem uzavření vzdušného prostoru v několika státech regionu po sobotním zahájení izraelsko-amerických útoků na Írán a následných íránských odvetných úderů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.