Podle České národní banky i podle analytiků údaje o inflaci zkreslují vládní regulace, ve prospěch vyšších hodnot působí loňské odpuštění DPH na energie, zatímco ke snížení směřují letošní úsporný tarif a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Celkově patřila inflace v Česku k nejvyšším v Evropě, uvádí analýza společnosti Portu.
"Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu oproti říjnu o 1,2 procenta a meziročně o 16,2 procenta. Celková cenová hladina tedy po měsíční pauze opět zrychlila svůj růst. Částečně k tomu přispěla i loňská nižší srovnávací základna, kdy došlo k odpuštění DPH u cen elektřiny a zemního plynu," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny elektřiny byly vlivem vládních úsporných opatření v listopadu meziročně nižší o 23,4 procenta a ceny zemního plynu zrychlily svůj růst na 139 procent.
Premiér Petr Fiala (ODS) v prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že mírné navýšení tempa inflace bylo očekávané a odpovídá predikcím. "Inflace je ale nižší, než byla v září, jen to ukazuje stagnaci, kterou jsme předpokládali," uvedl. V příštím roce by podle něj měla inflace výrazněji klesat. "Protiinflační opatření, která děláme, skutečně fungují. Trend, který teď v ČR máme, je i přes toto drobné navýšení správný," dodal Fiala.
Inflaci nyní pohání zejména zdražování potravin, které meziročně zdražily o 27,1 procenta. Vyšší byly zejména ceny mouky o 48 procent, polotučného trvanlivého mléka o 53 procent, vajec o 72 procent, olejů a tuků o 41 procent, brambor o 42 procent a cukru o 109 procent. Ceny zboží v listopadu úhrnem meziročně vzrostly o 18,5 procenta a ceny služeb o 12,7 procenta.
Listopadová inflace byla o 2,6 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. "Hodnota inflace v listopadu byla stejně jako v předchozím měsíci značně ovlivněna započtením dopadu vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií do cenového vývoje. Bez těchto opatření by listopadová inflace byla o 3,6 procentního bodu vyšší," upozornil ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Analytici varují před tím, že vysoké hodnoty inflace zůstanou i v příštích měsících. "V prvním čtvrtletí příštího roku je i nadále nutné počítat s velmi vysokým meziročním růstem cenové hladiny a k viditelnějšímu zpomalování inflace začne docházet teprve ve druhém čtvrtletí. V souhrnu je však podle mě nutné počítat s tím, že vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po větší část příštího roku," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podle ČNB se inflace sníží na jednocifernou hodnotu kolem poloviny příštího roku, zejména kvůli zmírnění nákladových tlaků, zchlazení zahraničního růstu i domácí poptávky a trhu práce. Do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle centrální banky by se inflace podle Krále měla vrátit v první polovině roku 2024.
Zatímco v Česku inflace v listopadu zrychlila, v jiných zemích tempo růstu cen zpomalovalo, uvádí analýza Portu. Celkově patřila inflace v Česku k nejvyšším v Evropě, vyšší byla například v Turecku, Moldavsku, na Ukrajině, v Pobaltí či v Maďarsku.
