Možné nové clo amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z EU by mělo být ještě vyšší než to, které na import z Unie uvalil začátkem dubna. Tehdy mělo činit 20 procent. O tomto víkendu ovšem oznámil clo třicetiprocentní. Přesto náklady takového ještě vyššího cla pro české hospodářství nelze srovnávat s náklady Green Dealu. Plyne to z údajů české vlády.
Premiér Petr Fiala (ODS) v sobotu napsal dopis adresovaný slovenskému protějšku Robertu Ficovi (Smer-SD). Předseda české vlády jej vyzval k podpoře 18. balíčku protiruských sankcí. Fico v posledních dnech naznačil, že Slovensko je připraveno sankce podpořit za určitých podmínek.
Unijním úředníkům pokazil tento červencový víkend americký prezident Donald Trump, když oznámil, že od srpna uvalí třicetiprocentní clo na dovezené zboží z Evropské unie. V Bruselu se dnes narychlo sejdou velvyslanci členských zemí. Unijní diplomaté každopádně stále věří, že je možná dohoda s Američany.
Po šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové přišly i první reakce českých politiků na záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit od srpna třicetiprocentní clo na zboží z Evropské unie, tedy i z Česka. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je Unie připravena hájit vlastní zájmy.
Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika.
Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.
V Ženevě se v pátek sešli evropští a íránští diplomaté ve snaze zabránit eskalaci války na Blízkém východě. Zatímco Izrael pokračuje v masivních úderech na íránské cíle a Teherán odpovídá stovkami raket, americký prezident Donald Trump odkládá rozhodnutí, zda se k izraelské vojenské kampani připojí. Uvedl to deník Times of Israel.
Americký izolacionismus a ruské ambice přiměly Evropskou unii a Spojené království znovu si uvědomit, jak zásadní jsou pro svou vzájemnou bezpečnost a stabilitu. I přes odcizení po brexitu zůstává Británie klíčová pro Evropu a Evropa pro Británii. Spoléhat se na Spojené státy už není možné, a proto obě strany hledají cestu k obnovení praktické spolupráce. Brexit tak nemusí být definitivním rozchodem, ale impulzem k realistickému přehodnocení vztahů. Britové se musí vzdát koloniální mentality a Evropa je musí přijmout takové, jací jsou.
Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.
Absence Evropské unie v jednáních mezi Spojenými státy a Íránem není jen přehlédnutelným diplomatickým detailem, nýbrž symptomem hlubšího úpadku evropské strategické relevance. Namísto aktivního zapojení EU pouze sleduje, jak se rozhoduje o otázkách, které se jí bytostně týkají.
Eurokomisař Maroš Šefčovič řekl, že Evropská unie je v úvodní fázi rozhovorů se Spojenými státy americkými ohledně cel. Diskuzi podle něj komplikuje pohled Washingtonu, který je považuje za nápravné opatření. Brusel je připraven již v dubnu přijmout první vlnu protiopatření, dodal Šefčovič.
Evropská unie se chystá reagovat na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení 20% cel na dovoz z EU, které podle CNN označila za „vážnou ránu světové ekonomice“.
Evropští lídři se zatím k oznámeným americkým clům nevyjadřují, ale některé osobnosti se již ke krokům prezidenta Donalda Trumpa vyjádřily. Podle exministra financí Miroslava Kalouska zchudnou Američané, ale i ostatní národy. Šéf evropských lidovců Manfred Weber mluví o útoku, který poškodí obě strany.
Jednou z očekávaných událostí nadcházejícího víkendu, který je posledním březnovým, je přechod na letní čas. V noci ze soboty na neděli se ručičky hodinek posunou o hodinu dopředu z 2:00 na 3:00. A to navzdory tomu, že Evropská unie chtěla v uplynulých letech dosáhnout zrušení změn času.
Evropské státy zesilují svou obranu v obavách z možného konfliktu s Ruskem. Přípravy na třetí světovou válku podle The Sun nabírají na obrátkách, přičemž země po celém kontinentu zavádějí nové bezpečnostní strategie, mobilizují své občany a rozšiřují armády. Od vojenských cvičení až po odvody a výstavbu bunkrů – Evropa se připravuje na nejhorší scénář.
Evropská unie stojí před hromadou domácích úkolů, jeden složitější než druhý. Tentokrát však nejde jen o obchod, zemědělství či regionální politiku – v sázce je samotné přežití unie. Ať už se evropským lídrům chce nebo ne, tyto úkoly musí splnit, jinak hrozí, že se EU nedožije ani poloviny tohoto století.
Lídři zemí Evropské unie souhlasí s navýšením výdajů na obranu za účelem zvýšení bezpečnosti a ochrany občanů. Jednotného postoje se však nepodařilo dosáhnout v otázce pokračování pomoci Ukrajině. Proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti dnešního summitu lídrů zemí Evropské unie, kam byl přizván, ocenil nedávné evropské snahy ohledně konfliktu na Ukrajině. Těší ho i iniciativa, jejíž snahou je řádné a moderní vyzbrojení evropských armád. Zelenskyj také naznačil, kdy by mohlo dojít k dalšímu jednání Ukrajinců s Američany.
Evropa, poučena dosavadními zkušenostmi s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, si již nemůže dovolit slepě spoléhat na bezpečnostní záruky Washingtonu. Ty přitom po desetiletí tvořily základ nejen evropské, ale i transatlantické bezpečnostní architektury – dokonce i poté, co se Francie a Velká Británie zařadily mezi jaderné mocnosti. Nyní Evropa stojí před nevyhnutelnou výzvou: musí si svou bezpečnost zajistit sama.
Evropa vstoupila do klíčového týdne, který může rozhodnout o její budoucnosti v oblasti bezpečnosti. Po nedělním summitu v Londýně, jenž přinesl mnoho slibů, avšak jen minimum konkrétních odpovědí, budou ve čtvrtek v Bruselu jednat lídři Evropské unie o dalším postupu. Hlavním tématem bude obranná strategie, financování vojenských výdajů a vztah k Ukrajině v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa signalizují ústup z role hlavního garanta bezpečnosti Západu.
Několik evropských zemí je připraveno se stát součástí koalice ochotných, která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír. Výsledky londýnského summitu představil v neděli večer britský premiér Keir Starmer. Podle jeho slov se stále počítá i se Spojenými státy americkými. Evropa nicméně musí zesílit svou roli.
Evropská unie zintenzivňuje své úsilí o posílení obranných kapacit, včetně nového mechanismu financování klíčových zbrojních programů, jako jsou rakety, drony a integrované systémy protivzdušné obrany. Tento krok přichází v době rostoucích obav z agresivní politiky Moskvy a nejistoty ohledně postoje Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
9:04
Necelý den poté, co se česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema stal vítězem Křišťálového glóbu na MFF Karlovy Vary, přišla smutná zpráva. Podle mediálních informací zemřel František Klišík, jeden z hlavních protagonistů filmu.
Zdroj: Jiří Hrubý
Všechny důchody, tedy starobní, invalidní i pozůstalostní, se od začátku příštího roku zvýší. Ministerstvo práce a sociálních věcí už to potvrdilo i na svém webu. Průměrná penze bude atakovat hranici 22 tisíc korun měsíčně.
