reklama

V Česku se pěstuje pouze geneticky modifikovaná kukuřice, její plochy se ale stále snižují. Už loni její výměra klesla skoro o polovinu na necelých 1000 hektarů. Letos pak podle údajů ministerstva zemědělství spadla o 92 procent, když ji pěstoval pouze jediný zemědělec na Pardubicku na ploše 75 hektarů. V roce 2008, kdy byla v Česku GM kukuřice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Kukuřice s genetickou modifikací má lepší odolnost proti škůdci zavíječi kukuřičnému.

Sněmovní výbor pro životní prostředí doporučil v předloze provést vesměs drobná zpřesnění. Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka se neprosadil se snahou prodloužit z pěti na 15 let uchovávání záznamů v registru povolených geneticky modifikovaných organismů. Podobně Olga Havlová z Úsvitu neúspěšně chtěla zakázat používání GMO s výjimkou jejich využití pro lékařské účely.

Novela také ruší povinnost oznamování každého nového geneticky modifikovaného organismu, který je hodnocen jako nejméně nebezpečný, na uzavřených pracovištích. Jde například o vysoké školy, nemocnice nebo biotechnologické firmy, tedy o použití v laboratořích pro výzkumné účely.

Norma zjednodušuje postupy pro práci s GMO v nejnižší kategorii rizika, aby byla odstraněna nadbytečná administrativa při vědecké práci. Bude tak stačit jedno oznámení, pouze u první práce s GMO.

Ministerstvo životního prostředí nyní přijímá ročně přibližně 60 oznámení o GMO v nízké rizikové kategorii. Doufá v to, že se mu tak sníží administrativní náklady. O polovinu, na pět let, se také sníží doba, během které si budou muset instituce uchovávat dokumentaci.

reklama