reklama

Vloni vědci dokázali, že chobotnice je schopna modifikovat si RNA. RNA stejně jako DNA nese genetický kód, ale na rozdíl od DNA má jen jednu šroubovici. Jejím úkolem v našem těle je přenášet genetickou informaci a řídit tvorbu proteinů.

Podle zjištění vědců jsou chobotnice a jím příbuzné sépie schopny modifikovat až 60% RNA. A to pravidelně a podle potřeby. To jim pomáhá přizpůsobovat nervovou soustavu na změnu teplot v oceánech. Zda je to schopnost, kterou ovládá nebo je spouštěna okolní teplotou se dosud neví. Jedná se však o naprosto unikátní schopnost, která nebyla zaznamenána u jiného tvora na zemi.

Podle vědců o dává chobotnicím schopnost přizpůsobit se okolí, aniž by musely měnit DNA. To otvírá cestu teorii takzvané panspermii. Podle jejich zastánců byl život na Zemi přinesen z vesmíru. Byl předprogramován k tomu, aby se dál vyvíjel a přizpůsoboval. Důkazů pro tuto teorii je však málo.

Když sonda Rozeta zkoumala kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, nalezla na ní základní cukry a aminokyseliny. To není život, ale je to základní stavební kámen DNA. V nejnovější studii oxfordští vědci předpokládají, že život na Zemi před 500 miliony lety, tedy v období kambria, byl vývojově popohnán právě takovou sprškou genetického materiálu z vesmíru.

Právě v kambriu, tedy v prvním stádiu prvohor, začal bouřlivý vývoj života. Objevili se první členovci a složitější rostliny. Geologové zjistili, že na začátku kambria došlo ke srážce Země s cizím objektem nejspíše kometou. Podle vědců se na Zemi dostaly i mimozemské retroviry. Ty jsou schopny přepsat svoji informaci do DNA. Mimozemské retroviry se sloučily s DNA předků dnešních chobotnic a sépií a schopnost upravovat si genetický informaci jim zůstala.

Toto je však jen jedna z teorií. Daleko radikálnější teorie tvrdí, že na Zemi dorazily celé kusy zmrzlé mimozemské biomasy. V ní se nacházela i vajíčka předků dnešních hlavonožců. Hlavonožci se tak vlastně na zemi ani nevyvinuli a jedná se o druh z cizího světa. Tato teorie je však zatím naprosto nepodložená.