Lidi jsou velmi rozdílní. A čím rozdílnější jsme, tím víc pak vzniká mutací. Na světě existuje několik genetických obměn, některé jsou dokonce tak běžné, že je můžete mít i vy, jen si to neuvědomujete. Bohužel, o záhadném genu X, který by vás zařadil mezi X-Meny, se tady ještě nebavíme.
Ve středoevropských končinách jste už jistě narazili na člověka s modrýma očima. Tato nádherná a přitažlivá barva vznikla vlastně mutací, která postihuje kolem osmi procent veškeré populace. Z evolučního hlediska je modrá barva očí celkem novinkou, v Evropě se zřejmě začaly objevovat až před pěti tisíci lety. Původní barva očí naších předků byla hnědá.
Vědci nyní už ví, co způsobuje modré očí, ale mnohem zajímavější jsou teorie ohledně toho, proč k mutaci vlastně došlo. Někteří se domnívají, že za světlejší barvu očí může nejspíš zemědělství. Změna jídelníčku člověka s nástupem zemědělství, tedy hlavně chovem zvířat pro maso a mléko a pěstováním obilnin či luštěnin, vedla také například k odstranění intolerance na laktózu u dospělých.
To je v podstatě další velmi rozšířená mutace, která je silnější mezi evropským obyvatelstvem, než jinde po světě. Zatímco mnoho Evropanů či Američanů pije mléko běžně a bez problémů, Afričané či Asiaté nad touto skutečností kroutí jen nevěřícně hlavou. Podobně je to i ve světě zvířat, kde naprostá většina savčích mláďat přestane přijímat mléko, jakmile dosáhnou dospělosti.
Podle vědců se zemědělství začalo rozvíjet asi před 10 tisíci lety. Tehdy se taky chovala zvířata většinou pro maso, ale vylévat produkované mléko bylo plýtvání, proto ho raději začali lidé pít. To pak vedlo k tomu, že i dospělý člověk si postupně vyvinul schopnost strávit laktózu. Kromě evropských národů najdeme podobné vlastnosti i u indických kmenů, které se odjakživa tradičně zabývaly farmařením.
Další mutace, která se objevuje hlavně v Evropě, jsou zrzavé vlasy. Zatímco v Čechách známe každý alespoň jednu osobu, která se touto zářivou barvu připomínající políbení ohněm může chlubit, pořád se jedná o relativně vzácnou mutaci, kterou po celém světě má kolem 4 až 5 procent lidí.
Nejvíce zrzců najdeme v severní Evropě a vědci se domnívají, že k tomu došlo v reakci na krátké dny se slunečním světlem a příliš dlouhou nocí. Velkou populaci lidí se zrzavými vlasy najdeme i ve Skotsku a Walesu, podle odborníků byly tyto části země dlouho v izolaci a lidi tak neměli dostupnou jinou genovou variací.
Abychom nezůstávali jenom v Evropě, existuje taky několik běžných mutací, které najdeme v Asii. Pokud máte i vy asijského přítele, přítelkyni nebo kamarády, pak jste se jistě všimli, že někteří při pití alkoholu zrudnou. Touto anomálií trpí až 36 procent lidí ze severovýchodní Asie a nyní to známka opilosti, jak si mnozí myslí.
Zarudnutí způsobuje ve skutečnosti autoimunní reakce, která ve skutečnosti reaguje na rozklad alkoholu v játrech. Podle vědců ještě před "nedávnem" lidské tělo absorbovat alkohol vůbec nedokázalo kvůli obsaženým toxinům.
A co vaše zuby moudrosti? Rostoucí osmičky dokáží potrápit nejednoho člověka, který se domnívá, že bolesti zubů má už dávno za sebou. Kolem 40 procent Asiatů, 10 až 25 procent Američanů a Evropanů a 11 procent Afričanů mají tu výhodu, že minimálně jeden zub moudrosti jim chybí, tudíž je nikdy v budoucnu nepotrápí. Překvapivé zjištění se týká i Inuitů, téměř polovině z nich osmičky taky nechybí.
Přitom lidé by měli mít podobně jako ostatní savci mnohem více setů stoliček. Od doby, co člověk zkrotil oheň a začal ho využívat pro své potřeby, se také změnila jeho skladba potravy a uvařené jídlo bylo mnohem měkčí, tudíž už nevyžadovalo takovou sílu na rozkousání a zuby moudrosti postupně zakrněly.
Související
18. června 2020 21:55
25. prosince 2018 9:55
23. listopadu 2018 22:18
11. září 2018 8:01
3. června 2018 22:22
