Závažnější průběh onemocnění covid-19 může záležet na krevní skupině nakaženého a dalších genetických faktorech, domnívají se evropští vědci. Koronavirem SARS-CoV-2 se snáze nakazí lidé s krevní skupinou A a nemoc se těchto lidí častěji prokazuje těžšími příznaky, vyplývá ze zjištění publikovaných v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
Až doposud se myslelo, že tuto mtDNA dědíme od matky. Jenomže nedávno se objevil případ pacienta, který měl podezření na dědičnou chorobu přenášenou skrze mtDNA. Při jejím zkoumání lékaři narazili na nestandardní věc – DNA byla z velké části zděděná po otci, a nikoliv pouze po matce, jak se doposud předpokládalo.
Rodiče se často hádají, po kom jejich ratolest vlastně je. V případě inteligence na to podle genetiků existuje jednoznačná odpověď. Inteligenci pravděpodobně dědíme z chromozomu X – tedy od maminek.
Uvažovali jste někdy na tím proč někteří lidé si dokáží sny pamatovat dlouho a stejně dobře jako reálné vzpomínky, zatímco jiní si sny nepamatují vůbec, či dokonce tvrdí, že se jim žádné nezdají? Podle nedávné vstudie jsou tyto rozdíly zakódované pouhými dvěma geny.
Asi před 7 000 roky, tedy v neolitu, se stalo něco zvláštního s lidskou genetickou výbavou. Během následujících 2000 let se po celé Africe, Evropě a Asii zhroutila genetická rozmanitost chromozomu Y. Jako by na každých 17 žen byl pouze jeden muž, píše ScienceAlert.
Chobotnice jsou zvláštní. Nejen pro svůj tvar těla, počet chapadel nebo nebo vysoké inteligenci. Vědci prokázali, že chobotnice jsou schopny upravovat svůj vlastní genetický kód. To žádné jiné stvoření neumí. Tedy alespoň na Zemi ne, podotýká news.com.au
Lidi jsou velmi rozdílní. A čím rozdílnější jsme, tím víc pak vzniká mutací. Na světě existuje několik genetických obměn, některé jsou dokonce tak běžné, že je můžete mít i vy, jen si to neuvědomujete. Bohužel, o záhadném genu X, který by vás zařadil mezi X-Meny, se tady ještě nebavíme.
Jedním z nejvýznamnějších lidských snů je dlouhý život bez nemocí. Vědci přišli s objevem, který by tuto vizi mohl uskutečnit. Prostřednictvím nového přístroje pro editaci genů by mohli odstranit problémy v genetickém kódu, což potenciálně odstraní tisíce smrtelných zděděných onemocnění, uvádí list The Independent.
Kanton - Poprvé v historii se vědcům podařilo skrze metodu nazvanou chemická chirurgie odstranit z lidského embrya nemoc, která byla dědičná. Tým z Univerzity Suna Yat-Sena úspěšně určil a oddělil gen, který je zodpovědný za některé vážné krevní poruchy. Výzkum je sice teprve v začátcích, ale je to velký krok k objevení metody, která v budoucnu odstraní dědičné nemoci jako cystická fibróza.
Genetika je mocná zbraň matky přírody a v rukou lidí se stává ještě mocnější. Ale ačkoliv jsme v jejím praktickém používání teprve na začátku, už nyní probíhají pokusy, nad kterými zůstává lidský rozum stát. Vědcům se totiž daří nejen vytvářet zvířata, která svítí ve tmě, ale i taková, která jsou od hlavy až k patě průhledná. A to je jen začátek.
Washington - Studie, kterou dnes publikoval odborný časopis Nature poukazuje na práci oregonských vědců. Těm se vůbec poprvé úspěšně podařilo pozměnit „špatný" gen v lidském embryu, jehož vada vyvolává srdeční selhání ohrožující život.
Mnoho lidí někdy oplakalo ztrátu milovaného mazlíčka. Jak nyní informuje server Science Alert, jedna laboratoř v Jižní Koreji nabízí, že jejich mrtvé mazlíčky přivede zpět mezi živé - tedy přesněji, nabízí jejich naklonování.
Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi.
Londýn - Britští vědci slaví úspěch na poli genetiky. Podařilo se jim vypěstovat nový život v umělých laboratorních podmínkách. Vznikl, aniž by za jeho zrozením stála matka.
Brno - Dopad holokaustu na přeživší a na generace jejich potomků zkoumají vědci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně.
Praha - Stát pravděpodobně dostane od příštího roku možnost zakázat v Česku pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO), které jsou jinak v Evropské unii povolené.
Washington – Výzkum kmenových buněk je v rámci genetiky důležitým oborem a mnozí v něm vidí budoucnost medicíny. K důležitému pokroku nyní došlo díky tomu, že se vědcům podařilo vytvořit kmenové buňky schopné dělení, ačkoliv obsahují pouze jednu kopii lidského genomu. Informoval o tom deník The Guardian.
Berlín - Epigenetika, věda, která zkoumá, jak mohou mít vnější vlivy vliv na dědičnost a geny, zaznamenala další úspěch. Vědci z německého Helmholtz Zentrum München zjistili, že to, jak se rodiče stravují ještě před narozením či početím potomka, může mít vliv na jeho zdraví. Informoval o tom server Science Alert.
22. února 2025 21:55
22. února 2025 21:41
22. února 2025 21:09
22. února 2025 20:24
22. února 2025 19:39
22. února 2025 19:23
22. února 2025 18:33
22. února 2025 18:25
22. února 2025 18:21
22. února 2025 16:53
22. února 2025 16:02
22. února 2025 15:40
Herec Václav Vydra v minulosti prozradil, že nebýt jeho kolegy a blízkého kamaráda Viktora Preisse možná by si nevzal svou současnou manželku Janu Bouškovou. Právě k Preissovi si totiž Václav chodil pro rady týkající se osobního života.
Zdroj: Libor Novák
Královéhradeckem se šíří smutek, hněv i strach. Tragédie, která se ve čtvrtek ráno odehrála v místním obchodě, zasáhla nejen blízké obětí, ale i širokou veřejnost. Dvě prodavačky, 19letá dívka a 38letá žena, se staly oběťmi brutálního útoku 16letého mladíka, který si je podle všeho vybral zcela náhodně.
