reklama

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali z myších kmenových buněk embrya drobných hlodavců. Povedlo se jim tak položit základy života, které doteď umělo vytvořit pouze oplodněné samičí vajíčko.

Tým bioložky Magdaleny Zernicka-Goetzové stojí podle časopisu Science na prahu genetické revoluce. Stvoření embrya bez vajíčka bylo dosud nemožné a první pokusy na myších otevírají dveře mnoha dalším genetickým experimentům.

Vědci spojili kmenové buňky hlodavců s buňkami, které se podílejí na zrodu placenty. Přeskočili tak fázi od oplodnění vajíčka až po vznik drobného plodu, což u myší tvoří zhruba třetinu z celkového času březosti.

Výzkum by mohl napomoci nejen pěstování lidských embryí, ale i tvorbě nových zvířecích druhů. Pokus, který provedli britští vědci, už ostatně dříve avizoval například odborník George Churche, který veřejnosti před několika týdny sdělil, že pokusy s pěstováním myší mimo dělohu matky jsou v plném proudu.

Sám Churche ale stojí za jiným projektem, který nemá k tomu britskému až tak daleko. Pracuje na pokusech o oživení mamutů. Odborníci chtějí vložit mamutí DNA do DNA z kožních buněk slona indického a přeprogramovat jej tak, aby se z nich staly kmenové buňky, které vloží do vajíčka slona indického. Z něj vypěstují embryo a to nechají růst v umělé děloze v laboratorních podmínkách.

Jediné, co vědcům chybí nejen k tomuto pokusu, ale i k celkovému stvoření nového života bez jakékoliv pomoci ze strany matky, je právě umělá děloha. Tu by ale měli být schopni vyrobit do dvou let.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama