Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průlom ve výzkumu kmenových buněk, vědci je dokážou rozdělit

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Washington – Výzkum kmenových buněk je v rámci genetiky důležitým oborem a mnozí v něm vidí budoucnost medicíny. K důležitému pokroku nyní došlo díky tomu, že se vědcům podařilo vytvořit kmenové buňky schopné dělení, ačkoliv obsahují pouze jednu kopii lidského genomu. Informoval o tom deník The Guardian.

Jak deník vysvětluje, vědcům se vůbec poprvé podařilo vytvořit embryonální kmenové buňky, které obsahují pouze jednu kopii lidského genomu namísto obvyklých dvou.

„Tyto kmenové buňky, vytvořené z ženského vajíčka, jsou prvními lidskými buňkami, které jsou schopné dělit se, ačkoliv obsahují pouze jednu kopii genomu mateřské buňky," vysvětluje server.

Dieter Egli z Lékařského centra Kolumbijské univerzity, jeden z autorů studie, vysvětluje, že lidské buňky obvykle obsahují dvě kopie genomu, aby v případě, že dojde k mutaci, nebyly změny tak znatelné. To ale kvůli mnohem většímu počtu možných kombinací komplikovalo mapování genomu a zkoumání příčin různých genetických poruch a nemocí.

Právě výzkum abnormalit v lidském genomu a z nich vyplývajících onemocnění by podle deníku měl nejvíce těžit z tohoto nového objevu.

Témata:  genetika kmenové buňky vědci

Související

Aktuálně se děje

28. dubna 2026 8:41

Svátky se blíží. Otevírací doba obchodů bude v květnu opět podléhat zákonu

V květnu se opět uplatní zákon, který omezuje otevírací dobu obchodů během vybraných státních svátků. Supermarkety budou během jednoho z následujících dvou pátků nedostupné. Tento týden ale můžete být v klidu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

OBRAZEM: Úchvatné fotky, jaké lidstvo ještě nevidělo. Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové snímky

Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.