Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průlom ve výzkumu kmenových buněk, vědci je dokážou rozdělit

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Washington – Výzkum kmenových buněk je v rámci genetiky důležitým oborem a mnozí v něm vidí budoucnost medicíny. K důležitému pokroku nyní došlo díky tomu, že se vědcům podařilo vytvořit kmenové buňky schopné dělení, ačkoliv obsahují pouze jednu kopii lidského genomu. Informoval o tom deník The Guardian.

Jak deník vysvětluje, vědcům se vůbec poprvé podařilo vytvořit embryonální kmenové buňky, které obsahují pouze jednu kopii lidského genomu namísto obvyklých dvou.

„Tyto kmenové buňky, vytvořené z ženského vajíčka, jsou prvními lidskými buňkami, které jsou schopné dělit se, ačkoliv obsahují pouze jednu kopii genomu mateřské buňky," vysvětluje server.

Dieter Egli z Lékařského centra Kolumbijské univerzity, jeden z autorů studie, vysvětluje, že lidské buňky obvykle obsahují dvě kopie genomu, aby v případě, že dojde k mutaci, nebyly změny tak znatelné. To ale kvůli mnohem většímu počtu možných kombinací komplikovalo mapování genomu a zkoumání příčin různých genetických poruch a nemocí.

Právě výzkum abnormalit v lidském genomu a z nich vyplývajících onemocnění by podle deníku měl nejvíce těžit z tohoto nového objevu.

Témata:  genetika kmenové buňky vědci

Související

Aktuálně se děje

18. ledna 2025 9:55

Leon Tsoukernik po kolapsu bojuje o život. Policie prozradila novinky

Příbuzní Leona Tsoukernika a jeho přátelé, včetně těch slavných, se zajímají především o jeho zdravotní stav a doufají v zázrak. Nesmí se však zapomínat, že kolaps známého podnikatele, respektive okolnosti události, řeší i policie. Jak pokročilo vyšetřování? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.