reklama

Okresní soud letos v dubnu uznal Pavlíčka vinným ze zneužití pravomoci úřední osoby a uložil mu rok vězení s podmíněným odkladem 20 měsíců za podíl na vystěhování sedláka s rodinou v roce 1952.

Krajský soud ale změnil právní kvalifikaci tak, že Pavlíčkův čin zařadil pod základní skutkovou podstatu, a kvůli tomu jej pak označil za promlčený. Zmírnění kvalifikace zdůvodnil například tím, že Pavlíček nebyl v minulosti trestán. V době kolektivizace byl navíc mladým, horlivým funkcionářem na nejnižším stupni hierarchie. Podle krajského soudu by represe Pavlíčka byla "čistým pokrytectvím" při vědomí, jak vážné trestné činy mezitím omilostnily amnestie z let 1990, 1998 a 2013.

Soud podle Zemana ale jednostranně zdůraznil "pouze skutečnosti pro obviněného příznivé a polehčující". Žádá proto, aby NS vrátil případ k novému projednání rozhodnutí.

Podobně postupoval Zeman přinejmenším ve dvou podobných případech souvisejících s kolektivizací venkova. Nesouhlasí se zastavením stíhání bývalého náčelníka Veřejné bezpečnosti v Turnově, který jako člen vysídlovací komise v letech 1952 a 1953 spolurozhodoval o vystěhování sedláckých rodin.

Ve stejném duchu se Zeman na NS obrátil nedávno také v kauze Tomáše Liptáka, jenž v 50. letech působil jako prokurátor v Kralupech nad Vltavou. Spornou otázku v obou případech představuje to, zda na rozhodování vysídlovacích komisí v rámci "akce kulak" dopadá amnestie z roku 1960.