Hranická propast je nejhlubší zatopenou jeskyní světa, potvrdili vědci

Dosavadní rekord držela italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. Napsal to magazín The National Geographic, který se na výzkumu podílel.

Trasu sondě připravil v zaplavené vápencové propasti polský potápěč Krzysztof Starnawski, který se s ní část cesty potopil. Sondě ve specifickém jeskynním prostředí poskytl co nejlepší výchozí pozici do nejhlubší části jeskyně. Poté už sestupovala sama. "Podařilo se to. Miniponorka dosáhla hloubky 404 metrů, kdy již končil vodicí kabel. Po cestě pořizovala videozáznam. Podle záběrů sestupovala zřejmě po svahu, prostor před robotem se zdál stále otevřený, nevypadalo, že by tam již bylo dno," řekl Miroslav Lukáš z České speleologické společnosti Hranický kras, který se výzkumu účastnil.

"V maximální dosažené hloubce 404 metrů musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota," uvedli speleologové. Dodali, že poté, co zpracují a vyhodnotí nasbíraná data, zveřejní vlastní popis akce a nově objevené prostory na svých stránkách www.hranickapropast.cz.

V říjnu 2012 hranici dosavadního zkoumání této lokality posunul Starnawski, který se potopil až do 225 metrů. Při téměř devítihodinovém ponoru pomocí měřicího zařízení zmapoval navíc propast do hloubky 373 metrů. Před dvěma lety se ponořil do hloubky 200 metrů, objevil tunel, kterým protáhl sondu až do hloubky 384 metrů, těsně pod hranicí italského jeskyně. Loni sestoupil do rekordní hloubky potopení 265 metrů.

Posunováním hranic zdejší speleologové věřili, že světového rekordu jednou dosáhnou. "Když se podařilo před dvěma lety zmapovat další hloubku, věřil jsem, že to půjde a světový rekord pokoříme. Je to v této chvíli už o technice. Fyzicky se dá sice potopit hlouběji, prokázala to laboratorní měření. Ale potápění v jeskyni je něco jiného. Je rozdíl, když máte nad sebou volnou vodu nebo strop," doplnil Lukáš.

Témata:  Hranická propast,  rekordy,  příroda