reklama

"Jsme na určitém rozcestí – nejenom Česká republika, ale obecně celá evropská civilizace. Jde o to, jestli chceme jít směrem demokracie nebo k impériu. Podobné dilema řešil například prezident Masaryk a premiér Kramář. Masaryk tehdy vyhrál," řekl v pořadu Pro a proti historik ruského původu Alexej Kelin.

"V případě pana prezidenta Zemana myslím, že už to, že se prezidentem po deseti letech v politickém zapomnění dokázal stát, a už to, že ve svém věku odvádí takové množství akcí a energie, že to opakovaně budí takový odpor, jaký tady dnes slyším, to je ukázka toho, že opravdu pracuje," reaguje Kmoníček.

"Kromě toho, že tam jede za ruským oligarchou, tak ten oligarcha je především generálem KGB. Je tzv. v aktivní záloze. Rusko pochopíme, až když pochopíme, že tam je propletený svět zločinu, korupce, důstojníků tajných služeb a velkých, velmi bohatých lidí. Nemůžeme se na dění v Rusku dívat naivníma českýma očima," opáčil Kelin.

Kmoníček překvapivě přiznává, že na tom něco je. "Souhlasil bych, že tato propojenost v Ruské federaci samozřejmě je. Což znamená, že chceme-li se jí vyhnout, museli bychom se jí vyhnout. Což jak kolega správně popsal, v zásadě nejde. Ve chvíli, kdy chceme mít rozumný kontakt a řekněme uchopitelný kontakt s Ruskou federací – pochopit to, co říkají a proč to říkají, tak není jiný způsob, než ten dialog vést," uvedl na Českém rozhlasu.

Podle Kmoníčka ale prezident neletí na Rhodos navštívit ruského oligarchu a jeho think tank, jede na pravidelnou konferenci, kde vloni nebyl, protože tam byla o dost nižší účast. Podle Kmoníčka je také lepší jít do diskuze i za cenu toho, že je vedena například účastníkem spojeným s KGB a hájit v něm národní český zájem.

"Ochrana české demokracie bez toho, že bychom směřovali k jakémukoli impériu – nechceme-li působit jako naivní, znamená to, že musíme vědět, co se děje na západ i východ od nás. A to se nedozvíme jinak, než že s nimi budeme komunikovat. A vyhnout se KGB, souhlasím s názorem pana kolegy, je v zásadě nemožné," přiznal.