Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zásah bezpečnostních složek ve Vrběticích potrvá minimálně do poloviny příštího roku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vlachovice (Zlínsko) - Zásah hasičů, policistů a pyrotechniků po předloňských výbuších dvou muničních skladů v areálu ve Vrběticích na Zlínsku potrvá nejméně do poloviny příštího roku.

Novinářům to dnes řekl velitel zásahu, krajský policejní ředitel Jaromír Tkadleček. Náklady odhadl zhruba na jednu miliardu korun. Sklad číslo 16 explodoval před dvěma lety, 16. října 2014, druhý sklad číslo 12 pak 3. prosince 2014.

Policie ke konci září podle Tkadlečka vyčistila od munice a zpřístupnila už asi 400 hektarů lesů, luk a polí kolem skladů. Posunula plot, který areál odděluje od okolí. K některým pozemkům majitelé nemohli dva roky. Podle Tkadlečka byl dokončen povrchový a hloubkový pyrotechnický průzkum a uvolněna území na jihu a jihozápadě a u vstupu a nad vstupní bránou do areálu.

Prostoru pro další zmenšování bezpečnostního okruhu kolem vybuchlých skladů už podle Tkadlečka moc není. Policie pokračuje v ohledání epicentra výbuchu skladu číslo 16, které zahájila na konci června. Podle ředitele Pyrotechnické služby Michala Dlouhého při něm zatím pyrotechnici nalezli 2508 kusů munice s aktivními částmi. Střepin a železných částí bylo podle něj čtyřikrát až pětkrát tolik.

Témata:  výbuch ve Vrběticích na Zlínsku výbuch munice

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 17:43

Belohorcová plánuje Vánoce bez manžela. O programu má jasno

V československém šoubyznyse letos došlo i na rozchody. Jeden takový se týkal Zuzany Belohorcové, kterou tak čekají jiné Vánoce než v posledních letech. Jaké má její rodina plány na nadcházející svátky? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Společnost ČEPS zveřejnila podrobnou zprávu o vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který 4. července téhož roku zasáhl část Prahy a čtyři kraje. Hlavním závěrem je, že za kolaps mohl unikátní souběh dvou technických událostí, které spolu přímo nesouvisely. Pravděpodobnost takové shody okolností v rozmezí jedné hodiny byla vyčíslena na pouhých 1 : 3 000 000. Před samotným incidentem byla soustava stabilní a splňovala všechna bezpečnostní kritéria, což potvrdila i evropská asociace ENTSO-E.