Zavedení jednotného času: Politik vyrazil do boje za zrušení letního času

Systém rozdělující čas na letní a zimní vznikl v Československu v roce 1979 s cílem ušetřit lidem elektřinu. Většina lidí je totiž aktivnější večer než ráno a po změně času by tak měli o hodinu méně svítit.

Změna času se ale už několik let potýká s kritikou z řad odborníků i politiků. Někteří lidé argumentují například tím, že energetické úspory nejsou natolik výrazné, aby se kvůli nim vyplatilo posouvat ručičky hodin o hodinu zpět. Podle měření Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících ale nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv. Časový posun také mnoha lidem působí zdravotní potíže a řada lidí se ve chvíli, kdy se posouvají ručičky o hodinu dopředu, cítí jednoduše nevyspaná.

Za zrušení letního času v EU se bojuje ale i na politické sféře. Vznikla iniciativa Pouze jeden čas (For Only One Time), která  bojuje za zrušení změny času, k čemuž by ale potřebovala nashromáždit milion podpisů občanů EU, z toho aspoň 16 500 v Česku.

"Preferujeme cestu legislativní ve formě rozhodnutí institucí EU. Hledáme i jiné možné podpůrné varianty dalšího postupu – a to na základě iniciativy Evropské komise, na základě výzvy Evropského parlamentu a dnes především na základě občanské iniciativy a na základě návrhu členského státu (České republiky)," uvádí se na webu iniciativy.

Web také vyjmenovává řadu důvodů, proč by mělo ke zrušení změny času dojít. "Nyní již je vědecky dokázáno, že posunutí času dvakrát do roka způsobuje řadě lidí zdravotní a psychosomatické potíže. Navíc se také ukázalo, že i ony prvotní ekonomické důvody jsou mylné - k úsporám prakticky nedochází a naopak se objevují vyšší nepřímé náklady," píše se na stránkách iniciativy.

"Březnové a říjnové posunutí času negativně ovlivňuje pohodu a zdraví mnoha lidí. Mnoho z nás v této době cítí, jak změna režimu ovlivňuje každodenní činnosti a přirozený rytmus dne. Nejčastěji jsou ovlivněni ti nejcitlivější - děti a senioři, problémy ale popisují i ostatní," uvádí dále web.

Za iniciativou stojí senátor za KDU-ČSL Petr Šilar a na jejím webu vyvěsil petici, kterou chce bojovat za jednotný čas v rámci unijních zemích. Na půdě Evropského parlamentu se této problematice aktivně věnuje například také europoslanec Tomáš Zdechovský.

Témata:  změna času,  Petr Šilar