reklama

Prohlášení o respektu k územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí, podepsali vedle Štěcha prezident Miloš Zeman, předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Vydali ho v úterý večer poté, co se ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Prohlášení vyvolalo už tehdy značnou pozornost i kritiku.

Prohlášením ustoupili činitelé nátlaku jiného státu a v zájmu možných obchodních výhod obětovali hrdost a sebevědomí vlastních občanů, píší senátoři v dopisu. Domnívají se, že Štěch mohl překročit své pravomoci, když dokument podepsal jménem Senátu, ač se o tom v horní komoře nedebatovalo.

Pokud chtěl v této věci Štěch vystoupit, měl tak podle senátorů za KDU-ČSL a za STAN učinit jako člen ČSSD nebo jako jeden ze senátorů, nikoli hlasem všech. „Proti tomuto aktu ostře protestujeme. A protestujeme o to více, že všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé jste neplnili svou povinnost bránit své občany před nátlakem cizí moci," stojí v dopisu podepsaném předsedy obou klubů Petrem Šilarem a Janem Horníkem.

Prohlášení mělo podle nich „neuvěřitelně poníženou formu", a bylo navíc vydáno v zájmu země, která „trvale porušuje lidská práva a není zárukou bezpečnosti pro liberálně demokratické země". "Představili jste tak naši zemi jako společnost ustrašenou a nesamostatnou," píšou senátorské kluby. Pozastavují se také nad tím, zda Štěch nepřekročil ústavní postavení, když za zahraniční politiku odpovídá premiér a prezident.

Štěch v reakci uvedl, že s prohlášením souhlasil, protože odpovídá principům strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínou. Není mi známo, že by jakýkoliv člen současné vlády toto březnové prohlášení odmítl, nebo zpochybnil. Text prohlášení čtyř ústavních činitelů z 18. 10. se také nijak neodchyluje od oficiální zahraniční politiky České republiky, kterou se řídily české vlády od roku 1993," uvedl v tiskové zprávě předseda Senátu. Signatářům dopisů v nejbližší době prý odpoví podrobněji.