Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Úředník MMR odešel ze spolku zajišťujícího pohřby

Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Praha - Pracovník ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Tomáš Kotrlý podle informací Mladé fronty Dnes rezignoval na funkci výkonného ředitele spolku Tobit, který organizuje pohřby mrtvě narozených dětí za peníze z dávek od státu.

Novela zákona o pohřebnictví, na které Kotrlý pracoval a která má podle ministerstva platit od poloviny příštího roku, se zabývá mimo jiné právě pohřbíváním mrtvě narozených dětí do hmotnosti 500 gramů. Nyní jsou tyto děti považovány za nemocniční odpad.

Podle MfD má spolek Tobit uzavřeny smlouvy s nemocnicemi po celém Česku a od státu inkasuje pohřebné 5000 korun. Spolek tvrdí, že za tři roky zajistil dohromady 18 pohřbů.

"Kolega Tomáš Kotrlý, který odstoupil z funkce výkonného ředitele, vypravil celkem pět pohřbů dětem zemřelým před narozením, jejichž těla by jinak skončila v nemocničním odpadu," řekla deníku předsedkyně spolku Jana Vališová.

Možný střet zájmů vyšetřuje státní tajemnice Zdeňka Pikešová. Podle ní žádal Kotrlý o vyplacení pohřebného přes advokátku a fakturoval stejnou částku, jako je výše státního příspěvku, tedy 5000 Kč. "Z pohledu dodržování zákona o státní službě nebylo proto shledáno jeho porušení," uvedla mluvčí ministerstva Veronika Vároši. Ministryně Karla Šlechtová ale podle ní v podobném jednání shledává morální problém.

Témata:  Karla Šlechtová pohřebnictví Ministerstvo pro místní rozvoj

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).