Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šlechtová je v ráži: Takhle si podala Babiše kvůli Česku zamořenému řepkou

Šlechtová, Karla
Šlechtová, Karla
Foto: Instagram

Poslankyně Karla Šlechtová (Za ANO) kdysi patřila k nejbližším spolupracovníkům Andreje Babiše. Jenže do jeho druhé vlády se už nevešla. Od té doby se do vlády i samotného Babiše naváží nejen na sociálních sítích! Teď si například postěžovala na pole plné řepky.

Šlechtová ve vládě Bohuslava Sobotky zastávala post ministryně pro místní rozvoj. Když se pak stal premiérem Andrej Babiš, přešla na ministerstvo obrany. Babišova první vláda ovšem nezískala důvěru a tak nastaly změny.

Jedna z nich se dotkla i Šlechtové. Ta na obraně skončila, Babiš jí oznámil, že už s ní ve vládě nepočítá. Její post převzal Lubomír Metnar. Od té doby Šlechtová vystupuje kriticky nejen vůči Babišovi.

Teď se do něj nepřímo navezla na sociálních sítích. „Máme krásnou zemi! Až na to žluto všude tedy,“ postěžovala si nad fotkami z Moravy. Dodala, že tohle žluté svinstvo nesnáší. Podle ní je řepky až moc. Svůj příspěvek doplnila hastagy jako #nemamradazlutoubarvu #zitbezrepky a #jetomoc. 

V Česku se řepka využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol patřící pod Agrofert. tento holding patřil právě Babišovi, který jej v roce 2017 převedl do svěřenského fondu.

Témata:  Karla Šlechtová řepka olejka Andrej Babiš hnutí ANO

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 19:41

Dagmar Havlová oznámila, že opouští Knihovnu Václava Havla

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).