reklama

Podle Holomka uprchlíci život Romů v České republice neztížili, protože tento problém se u nás nevykrystalizoval do reality, která by někoho ohrožovala. Je to podle něj jen oblíbené téma populistů, strašit neexistujícím problémem.

Přiznává ale, že je několik aspektů, které se objevují v souvislosti s uprchlictvím a jeho globálním rozměrem, byť se Česka zatím nedotkl.

"Jeden z důvodů, proč před masovějším přijímáním uprchlíků mnozí z politiků varují, je okolnost, že se nepodařilo integrovat úspěšně „naše Romy", kteří tu žijí po staletí - a což teprve s cizinci, jejichž kultura je Evropanům cizí. Ponechme stranou, zda skutečně integrace Romů u nás je tak neúspěšná," upozornil na blogu na aktualne.cz s tím, že pokud bychom tento názor měli přijmout, pak s konstatováním, že je to problém oboustranný, ukazující nedostatečnou roli státu, která v tomto procesu selhala.

Jiným aspektem je podle něj okolnost, že Romové ve své historii byli často uprchlíky a byli nuceni žít v prostředí, které je přijímalo jen s potížemi. "Vzpomeňme jen dobu, kdy Romové slovenští se v různých vlnách a to dosti masivních objevovali po světové válce v českých zemích, kde hledali práci a uplatnění. Rozhodně nikoliv neúspěšně, jak dokládají anály. I později, už po sametové revoluci, hledají Romové čeští i slovenští i jiní z postkomunistických zemí štěstí jinde v Evropě, Kanadě a Americe. Jaké poučení a prozření tím dali různým společenstvím o funkci demokracie i lidských práv v okamžiku, kdy se v těchto společenstvích objevovali a představovali potíž, která nebyla řešena způsobem, pro tu dobu a tyto země dříve proklamovaným," podotkl.

To je podle něj nepochybně zásluha Romů, která nastavila těmto společenstvím zrcadlo. Pro české Romy to prý byl rok 1997. Romové si ale podle Holomka instinktivně uvědomují, že jejich doménou je i otevřená šance hledat lepší život jinde a nemohou ho tedy dost dobře upírat jiným.

Nepopírá, že příchodem hrozby uprchlictví se na chvíli Romové ve veřejnosti „ztratili". Objevilo se totiž nebezpečí jiné, které momentálně představovalo větší hrozbu. "Když se ukázalo, že zatím skutečnou hrozbou není, asi po 2 létech, vrací se domácí problémy do normálu, viz několik posledních kontroverzí mezi příslušníky majority a Romy, které ukazují, že ve společnosti se v tomto společném vztahu nic nezměnilo," dodal.

"Ve skutečnosti je to tak, že česká populace je stále zatížena stereotypy minulosti, zvyklá na homogenní společnost a vše, co se vymyká normálu, je pro ni těžko přijatelné: Romové jako muslimové!" píše Holomek.

V budoucnosti se podle něj ale ani Česko nevyhne přílivu jiných národností a etnik, se kterými se bude muset vypořádávat na úrovni demokracie a humanity generace jiná. Ta ale bude lépe vybavená k tomuto úkolu už jen proto, že nebude nositelem stereotypů starších generací, zbavena tím mnohých předsudků.