Voliči Zemana jsou nespokojeni? Objevil se další kandidát na prezidenta

O Drahošovi se jako o případném kandidátovi psalo už v dříve. „Mohu potvrdit, že kandidaturu zvažuji. Skutečně se rozhodnu v březnu 2017, až mi vyprší mandát v čele Akademie věd a budu mít zvoleného nástupce," potvrdil Drahoš pro Český rozhlas Dvojku.

Poukazuje na to, že hlava státu by měla národ především spojovat a ne rozdělovat. Svou funkci by prý také měl pretident chápat jako službu státu, a ne jako osobní prezentaci. „Samozřejmě prezident musí být osobnost, ale tu svou osobnost musí vnést do služby občanům," říká současný šéf Akademie věd.

Potenciální kandidáti podle něj musí vycházet z toho, že je to volba lidová. „Aby kandidát zvítězil, musí na svou stranu získat alespoň o procento voličů více než oponent. Budu sondovat, jakou by moje kandidatura měla podporu ve společnosti," vysvětluje Drahoš.

„Prezident by měl být především nadstranický. Neměl by být přímo ani skrytě spojen s žádnou stranou. Je jasné, že poslední dva prezidenti se stranami spojeni byli," myslí si Drahoš. Zda bude současný prezident Miloš Zeman svůj post obhajovat, zatím není jasné. Prezident už se nechal sylšet, že se rozhodne do března příštího roku.

Případný kandidát by ke svému vítězství musel oslovit právě i část voličů Zemana. „Mám spoustu signálů, že část jeho voličů není spokojena s tím, jak rozděluje republiku. Nedá se předpokládat, že každý, kdo volil Zemana, jej bude volit znova," myslí si Drahoš.

Vedle Drahoše oznámili zájem ucházet se o post hlavy státu třeba také aktivistka Jana Yngland Hrušková, někdejší senátor Zdeněk Škromach (ČSSD), či performer Milan Kohout. Mluví se také o případné kandidatuře končícího ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, kněze a teologa Tomáše Halíka, bývalého diplomata Petra Koláře, europoslance za TOP 09 Jiřího Pospíšila nebo ekonoma Jana Švejnara.

Témata:  prezident ČR,  Jiří Drahoš,  Miloš Zeman