Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Agrofert podal stížnost k ÚS ve sporu s polskou firmou PKN Orlen

Ústavní soud ČR
Ústavní soud ČR
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Brno - Ústavní soud obdržel stížnost od Agrofertu ve sporu s polskou firmou PKN Orlen, ve kterém jde o 20 miliard korun. Firma Andreje Babiše (ANO) se peněz domáhala jako odškodnění za údajné porušení dohod při privatizaci Unipetrolu, avšak neuspěla v arbitráži a následně ani u soudu.

Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby navazující na předchozí arbitráže. Uspěl podle dostupných informací jen s jednou z nich, když v roce 2009 soud nařídil Polákům zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy.

Státní podíl v Unipetrolu původně v roce 2001 tehdejší menšinová vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nabídla Agrofertu. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z privatizace nakonec sešlo.

Podíl posléze od státu koupil v roce 2004 za 14,7 miliardy polský podnik PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu - Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Po privatizaci však PKN Orlen Agrofertu podíly neprodal.

Dovolání Agrofertu odmítl v létě Nejvyšší soud (NS). Nyní, s časovým odstupem, zveřejnil odůvodnění. Institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže podle stručného usnesení sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu.

Témata:  Agrofert PKN Orlen Ústavní soud ČR

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 19:41

Dagmar Havlová oznámila, že opouští Knihovnu Václava Havla

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).