Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pojišťovny při uzavírání smluv nevyžadují bleskosvody

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: prklinika.cz **www.prklinika.cz**

Praha - Pojišťovny při uzavírání pojistných smluv u nemovitostí nevyžadují, aby byly chráněny bleskosvodem. V Česku totiž nemusejí mít bleskosvody nainstalovány plošně všechny budovy.

Tuto povinnost ale mají zejména ty budovy, kde existuje reálné ohrožení a kde by blesk mohl ohrozit zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Pojišťovny, které ČTK oslovila, letos proplácely za škody způsobené bleskem desítky milionů korun. Bleskosvody chrání budovy před požárem v Praze 240 let.

"Při uzavření pojistné smlouvy hromosvod nevyžadujeme. Ale v případě, že nastane škodná událost, má pojišťovna právo zjistit, zda pojištěný splnil svoje povinnosti dané zákonem nebo jinou platnou vyhláškou. Pokud byla budova zkolaudována stavebním úřadem bez hromosvodu, pak jej pojišťovna nepožaduje," uvedl mluvčí Kooperativa pojišťovny Milan Káňa.

Pokud ale byla budova zkolaudována s bleskosvodem, je nezbytné, aby plnil svou funkci. Podle Káni pojišťovna v takovém případě vyžaduje zprávu o revizi bleskosvodu. "Pokud je povinné mít na budově hromosvod, je potřeba provádět předepsané revize," dodal. V případě, že pojištěný povinnost nesplní, má pojišťovna právo snížit mu pojistné plnění.

"Pokud uhodí do domu bez hromosvodu blesk, škodu vyplatíme. Při uzavření pojistné smlouvy v tuto chvíli nepřihlížíme k tomu, zda má budova hromosvod," doplnila mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.

Témata:  pojišťovny domy

Související

Aktuálně se děje

4:00

Červnové počasí. Tropy zřejmě udeří až o letních prázdninách

Bouřlivé je zatím počasí v úvodních červnových dnech. Meteorologové už přitom tuší, jak bude ve zbytku šestého kalendářního měsíce. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se zatím neočekává nástup tropického léta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Pavel Blažek

Analýza

Mohl stát sehrát roli bílého koně? Mapujeme, jak funguje praní špinavých peněz

Bitcoinový dar v hodnotě téměř jedné miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského vyvolal v Česku rozsáhlou kauzu. Ministerstvo spravedlnosti, které část prostředků přijalo, se tak dostalo do podezření, že se mohlo stát nástrojem praní špinavých peněz. Globe24.cz přibližuje, jak praní špinavých peněz funguje a proč je pro organizovaný zločin tak důležité – a také, proč může stát hrát v tomto procesu roli, byť nevědomky.