reklama

"Byli jsme tehdy úplně nadšení, člověk zjistil, že v tom není sám," řekl ČTK Devátý. Zárodky pozdější opozice se ve Zlíně začaly rodit po srpnu 1968. Devátému bylo 19 let, když na Vánoce 1971 měl první konflikt se státní mocí - zpívání koled v restauraci Družba ukončil zásah policie.

Rvačka skončila zadržením několika lidí, některých i na měsíce. Devátému se podařilo utéct do hor. Po návratu dostal podmínku, nakonec mohl dokončit i střední školu. Později ve Zlíně pracoval o víkendech v hospodě U Turečka, kde s kamarády založil klub zlínské fotbalové ligy Cosmos Tureček. V zadním baru v hospodě si zřídili klubovnu, kde se scházeli.

"Chodila tam spousta lidí, v době největší slávy nás bylo asi 150. Dělali jsme spoustu různých akcí, vznikla tam řada manželství. Panovala mezi námi obrovská soudržnost, což samozřejmě neuniklo pozornosti estébáků," vzpomínal Devátý. Odbojovou skupinou klub ale nenazývá. "V tom průseru, v té šedi, která tady tehdy byla, jsme si vytvářeli jakýsi ostrůvek svobody, kde jsme žili v uvozovkách docela krásným radostným životem," dodal.

Brzy se podařilo také navázat kontakt s chartisty v Praze. Devátý se tak v roce 1988 stal prvním mimopražským mluvčím Charty 77. Kvůli jeho aktivitám pro něj byl častou zkušeností pobyt v policejních celách. Téměř dva metry vysoký a přes 100 kilogramů vážící Devátý proslul svou metodou pasivního odporu, kdy jej estébáci museli vždy ležícího na služebnu odvléct. Dohled se zostřil právě v roce 1988, kdy se stal mluvčím Charty, za což byl také propuštěn ze slušovického JZD.

Změna režimu ho uchránila před nástupem do vězení. Komunistický soud totiž v srpnu 1989 nepohodlnému muži za údajné pobuřování uložil 20 měsíců. Devátý strávil první polovinu roku 1989 ve vazbách, pak se skrýval v Polsku, kde ho zastihl 17. listopad.

reklama