Ministerstvo práce přiznalo: Některé zákony se nepovedly

Po krajských volbách, v nichž vládní ČSSD ztratila, padalo jméno Marksové při úvahách o výměně ministrů. Místopředsedkyně strany v čele resortu ale zůstala. Velkou část svého času i letos trávila na cestách po regionech.

Minimální mzda se letos v lednu zvýšila na 9900 korun. V příštím roce se zvedne znovu, a to na 11.000 Kč. Na tuto částku se srovná také nejnižší výdělek postižených, kteří dosud pobírali 9300 korun. Od srpna se o deset procent zvýšil i příspěvek na péči pro postižené a seniory.

Resort připravil letos také novelu, podle níž vláda může přidávat důchodcům víc, než jí nařizuje zákon. Původně ministerstvo navrhovalo to, že by kabinet mohl penze zvyšovat až o 1,7 procenta. Ve Sněmovně nakonec uspěla hranice ještě vyšší, a to až 2,7 procenta. Vláda této možnosti hned využila. V průměru se tak penze od ledna zvednou o 309 korun. V Parlamentu prošel i záměr, aby horníci mohli chodit do penze o pět let dřív. Projednává se také novela, která má zastropovat věk odchodu do penze na 65 letech.

Do dalších novel se promítlo zavedení placené týdenní otcovské dovolené po narození potomka či kratší rodičovská, ale s výrazně vyšším příspěvkem. Změny projednávají zákonodárci. Některým poslancům se však možnost dostávat na rodičovské víc peněz a vrátit se dřív do zaměstnání nelíbí. Podle nich chce Marksová "hnát rodiče do práce". Ministerstvo navrhlo také ošetřovatelské volno pro ty, kteří se starají o nemohoucí členy rodiny.

Ministerstvu se ale zatím stále nepodařilo dokončit zákon o sociálním bydlení, který měl podle původních plánů platit od ledna 2017. Panují obavy, že se do voleb už nestihne přijmout. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před nedávnem řekl, že na zpoždění ministryně vinu nenese. Důvodem jsou podle něj rozdílné představy a nedohoda vládních stran. Marksová neuspěla letos ani s návrhem na zálohované výživné. Koalice záměr už podruhé odmítla.

Od příštího roku nebude plně v provozu ani nový informační systém, jak se původně plánovalo. Termín se posouvá na rok 2019. Smlouvy na některé části systému se totiž uzavíraly až letos. Kvůli zajištění výplaty dávek tak vedení resortu muselo přímo oslovit nynějšího dodavatele OKsystem a uzavřít s ním ještě dočasnou smlouvu za víc než miliardu.

Ministryně musela i letos řešit situaci zadluženého Fondu ohrožených dětí a jeho klokánků. Přestože už dřív nesouhlasila s mimořádnou dotací, letos 20 milionů musela najít. Uložila jí to vláda. Ve sněmovním sociálním výboru tým Marksové narážel také na odpor některých poslanců se záměrem podporovat víc péči o opuštěné děti v rodinném prostředí a u profesionálních pěstounů než v ústavech. Ministryně se musela zabývat i kauzou bratrů Michalákových, které úřady v Norsku odebraly před pěti lety rodičům. Jednala kvůli tomu se svou norskou kolegyní i s prezidentem Milošem Zemanem.

Vedení resortu muselo řešit také problémy v jednom ze svých úřadů - ve Fondu dalšího vzdělávání. Odboráři tam vstoupili do stávkové pohotovosti, stěžovali si na nedodržování zákoníku práce. Audit navíc ukázal pochybení při hospodaření. Také podle Nejvyššího kontrolního úřadu instituce nenakládala smysluplně s dotacemi z EU a téměř miliardu nevyužila účelně. O fond se zajímá policie. Ministryně šéfa organizace odvolala.

Pravicová opozice vládu kritizuje za růst počtu úředníků. Po přijetí služebního zákona na ministerstvu práce přibylo odborů, jsou jich víc než tři desítky. Pod ně spadá pak téměř 130 oddělení. Ve vedení resortu je osm náměstků odborných a dva političtí. Jedním z dvojice byl letos krátce Petr Krčál (ČSSD), který se měl po parlamentních volbách původně stát ministrem práce. Z rodinných důvodů tehdy funkci odmítl, takže do čela resortu nastoupila Marksová.

Témata:  sociální bydlení,  Michaela Marksová-Tominová,  Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky