reklama

V roce 2014, kdy lékař s rodiči sdílel společný byt, se během několika týdnů matka ocitla v natolik závažném stavu, že po převozu do nemocnice zemřela na hnisavý zánět plic.

Obvodní soud lékaři původně uložil osm měsíců vězení s podmíněným odkladem na 16 měsíců. Neuvěřil argumentu, že syn o závažnosti matčina stavu nevěděl. Také zdůraznil, že potřebnou pomoc mohl v natolik závažné situaci zajistit i přes její nesouhlas. Městský soud v Praze mužovo odvolání zamítl, verdikt pak potvrdil Nejvyšší soud. ÚS zrušil rozhodnutí soudů všech stupňů.

"Lékař nesmí být potrestán tehdy, pokud neposkytne lékařskou péči v případě, kdy ji pacient odmítl," řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

"Lékaři a další zdravotničtí pracovníci mohou takové osoby přesvědčovat, mohou se snažit je přimět ke změně jejich postoje, pokud je zjevně pro ně škodlivý, ale v konečném důsledku nemohou zabránit realizaci rozhodnutí o odmítnutí péče," stojí v nálezu.

"Respekt ke svobodě jednotlivců je základní hodnotou, na které je postaven český ústavní pořádek. Svoboda představuje podstatnou náležitost demokratického právního státu a její součástí je možnost jednotlivců činit vlastní rozhodnutí o způsobu svého života, a být tak aktivním tvůrcem své životní dráhy. Při respektování této autonomie jednotlivců musí do určité míry platit, že každý je strůjcem svého štěstí. Stát má pouze omezenou možnost do tohoto rozhodování zasahovat a toto právo omezovat. V případě svéprávné dospělé osoby, jejíž rozhodovací schopnost není vyloučena momentální situací, není legitimní, aby stát umožnil zásah do její nedotknutelnosti z důvodu ochrany jí samé," dodal usoud.cz.

reklama