Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na sociální dávky předloni padlo 12,5 procent HDP

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Největší část výdajů ministerstev a dalších vládních institucí šla v Česku v roce 2015 na sociální dávky, a to v rozsahu 12,5 procenta HDP. Uvedli to dnes zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Mzdy a platy zaměstnancům představovaly 8,7 procenta HDP. Celkové výdaje vládního sektoru dosáhly 42 procent HDP. Ministerstva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako školy, nemocnice či dětské domovy celkem vydaly 1,9 bilionu korun, o 0,6 procentního bodu méně než v předchozím roce.

Nejvíce peněz vydaly vládní instituce na sociální ochranu (12,6 pct HDP), zdravotnictví (7,6 pct) a ekonomické záležitosti jako třeba investiční dotace (6,6 pct). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (0,7 pct), obranu (0,9 pct) a ochranu životního prostředí (1,1 pct).

"Díky této analýze struktury výdajů také víme, kolik vynaložil sektor vládních institucí i na další služby. Třeba na vzdělávání to bylo 4,9 procenta HDP, tedy 225 miliard korun. A na veřejný pořádek a bezpečnost 1,8 procenta HDP, to je 84 miliard korun," uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Ve srovnání s zeměmi EU byly v roce 2014 v Česku nižší výdaje na sociální věci (13,2 pct vs. 19,4 pct HDP). Například na obranu šlo v EU 1,3 procenta HDP, v ČR pak 0,7. Naopak na zdraví či vzdělávání šlo v ČR více peněz než v Unii.

Témata:  sociální dávky ministerstva Český statistický úřad (ČSÚ) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 17:26

Nestabilní počasí posledních dní má vysvětlení. Meteorologové řekli, co se děje

Nevyzpytatelné je počasí v posledních dnech, kdy se střídají slunečné dny s deštivými. Podle meteorologů se situace zlepší až o víkendu, kdy se očekává oteplení. Na některých místech se teploty přiblíží třicítce, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).