Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na sociální dávky předloni padlo 12,5 procent HDP

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Největší část výdajů ministerstev a dalších vládních institucí šla v Česku v roce 2015 na sociální dávky, a to v rozsahu 12,5 procenta HDP. Uvedli to dnes zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Mzdy a platy zaměstnancům představovaly 8,7 procenta HDP. Celkové výdaje vládního sektoru dosáhly 42 procent HDP. Ministerstva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako školy, nemocnice či dětské domovy celkem vydaly 1,9 bilionu korun, o 0,6 procentního bodu méně než v předchozím roce.

Nejvíce peněz vydaly vládní instituce na sociální ochranu (12,6 pct HDP), zdravotnictví (7,6 pct) a ekonomické záležitosti jako třeba investiční dotace (6,6 pct). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (0,7 pct), obranu (0,9 pct) a ochranu životního prostředí (1,1 pct).

"Díky této analýze struktury výdajů také víme, kolik vynaložil sektor vládních institucí i na další služby. Třeba na vzdělávání to bylo 4,9 procenta HDP, tedy 225 miliard korun. A na veřejný pořádek a bezpečnost 1,8 procenta HDP, to je 84 miliard korun," uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Ve srovnání s zeměmi EU byly v roce 2014 v Česku nižší výdaje na sociální věci (13,2 pct vs. 19,4 pct HDP). Například na obranu šlo v EU 1,3 procenta HDP, v ČR pak 0,7. Naopak na zdraví či vzdělávání šlo v ČR více peněz než v Unii.

Témata:  sociální dávky ministerstva Český statistický úřad (ČSÚ) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).