reklama

Do průzkumu se zapojili studenti čtvrtých, pátých a šestých ročníků lékařských fakult. Dvě třetiny respondentů byly ženy. Asi 82 procent studentů mělo české občanství, dalších zhruba 18 procent bylo ze Slovenska. Při zahrnutí zahraničních studentů vyplynulo, že do zahraničí chce jít pracovat téměř třetina. Tento údaj ale může být ovlivněn tím, že zahraniční studenti se chtějí vrátit do své domovské země.

Podle proděkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Davida Marxe jsou procenta studentů, kteří odcházejí do zahraničí, v posledních letech zhruba stejná. Podle něj ne všichni, kteří odchod zvažují, nakonec odejdou. "Stabilně nám z ročníku deset až 13 procent studentů odchází, a to zejména do Německa," uvedl Marx. Část z nich se podle něj zhruba po šesti sedmi letech vrací, když chtějí zapsat děti do českých škol.

Obecně je podle Marxe dobře, když student po ukončení školy odchází do zahraničí na zkušenou. "Není ale dobře, odchází-li tam proto, že se obává toho, že český systém specializačního vzdělávání mu neumožní uživatelsky přátelské získání specializace včas. A to bohužel, a průzkum to také ukázal, je zdroj obav pro ty, kteří odcházejí," poznamenal Marx.

Z průzkumu totiž vyplynuly nejčastější důvody, proč by studenti odmítli nabídku zaměstnání. Medikům by především vadily nevyhovující podmínky pro předatestační a specializační přípravu či nemožnost kariérního nebo platového růstu. "U studentů často převládá nejistota, protože tu zatím není žádné nařízení, které by zabraňovalo umělému prodlužování předatestační přípravy," komentoval výsledky šéf Asociace studentů medicíny Jakub Šimka.

Ze studentů, kteří podle průzkumu chtějí vycestovat, plánuje více než polovina (57 procent) strávit v cizině více než šest let. Nejčastěji medici plánují odejít do Německa (39 procent), Rakouska (11 procent), Švýcarska (osm procent) nebo Velké Británie (sedm procent). Pracovat by chtěli především v oborech anesteziologie a intenzivní medicína, chirurgie a dětské lékařství.