Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ÚS dostal návrh poslanců ANO kvůli lex Babiš, zpravodajem je Jirsa

Ústavní soud
Ústavní soud
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Brno - Návrh poslanců ANO na zrušení tří paragrafů zákona o střetu zájmů (lex Babiš) dostal u Ústavního soudu (ÚS) na starost soudce zpravodaj Jaromír Jirsa, padla na něj volba podle rozvrhu práce. Podobný návrh už ve věci poslal i prezident Miloš Zeman.

Je tedy otázkou, jak soudci naloží s poslaneckým návrhem. Zákon říká, že návrh je nepřípustný v případě, že Ústavní soud už v téže věci jedná. Navrhovatelé ovšem mají právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastníci.

Podle podání, které podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, napadané paragrafy zákona nepřiměřeně zasahují do vlastnických práv členů vlády a omezují jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy návrhu jde o "legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku".

Poslanci kritizují i fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy všeobecnost, která je základním rysem právního předpisu.

Lex Babiš vstoupil v platnost v první polovině února. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.

Témata:  Ústavní soud ČR Andrej Babiš hnutí ANO

Související

Aktuálně se děje

27. července 2026 17:23

Bude to trvat zhruba týden. Meteorologové naznačili, co nás čeká

Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Babiš pod tlakem. V Evropě už obnovují regulace cen pohonných hmot

Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.