Zemanovi odpadl jeden ze soupeřů. exdiplomat Petr Kolář na prezidenta kandidovat nebude

„Bohužel vám všem musíme oznámit, že Petr Kolář nebude kandidovat na prezidenta ČR ve volbách 2018. Toto jeho rozhodnutí nás neskutečně mrzí, ale samozřejmě ho absolutně respektujeme. Vy, všichni naši signatáři, naleznete na svém emailu Petrův osobní dopis, kde vám vysvětluje důvody svého rozhodnutí,“ píše se na facebookových stránkách Kroměřížské výzvy.

V dopise exdiplomat uvádí, že dospěl k závěru, že existují lepší kandidáti než on. „Mrzí mne, že vás zklamu, ale rozhodl jsem se po zralé úvaze a v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím, že kandidovat nebudu. Mé rozhodnutí je definitivní a nevratné,“ napsal.

„Vím, že bych v případě mé kandidatury měl jen negativní motivaci, tedy potřebu zabránit tomu, aby se prezidentem naší drahé vlasti stal opět Miloš Zeman. Obávám se totiž, že i když si to jako trest za svou nezralost zasloužíme, nemůžeme si to již dovolit. Nejen kvůli stavu naší domácí společnosti a hlubokému úpadku politické kultury, ale také a hlavně kvůli našemu postavení ve světě, kvůli naší mezinárodní reputaci, kvůli hodnotovému a civilizačnímu směřování naší země a kvůli úrovni a kvalitě vztahů s našimi spojenci,“ uvedl někdejší velvyslanec.

„Pro vítězství v prezidentských volbách je zapotřebí získat alespoň část voličů Miloše Zemana. Obávám se, že toho bych nebyl schopen. Jsem názorově příliš vyhraněný a příliš protizemanovský. To mi sice nejspíš získává vaše sympatie, kterých si nesmírně vážím, ale nestačí to k volebnímu vítězství. A já, promiňte mi to, bych své názory nebyl schopen dostatečně ohýbat a účelově přizpůsobovat volební taktice a strategii,“ přiznává Kolář.

Celé znění dopisu Petra Koláře:

Vážení signatáři Kroměřížské výzvy a zvláště pak Ti z vás, kteří jste si přáli, abych kandidoval na pozici prezidenta ČR!

Mrzí mne, že vás zklamu, ale rozhodl jsem se po zralé úvaze a v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím, že kandidovat nebudu. Mé rozhodnutí je definitivní a nevratné.

Tím hlavním a zásadním důvodem je skutečnost, že už se ve svých 54 letech přeci jen trochu znám. Netoužím být hlavou státu, na to jsem příliš svéhlavý. Vím, že bych v případě mé kandidatury měl jen negativní motivaci, tedy potřebu zabránit tomu, aby se prezidentem naší drahé vlasti stal opět Miloš Zeman. Obávám se totiž, že i když si to jako trest za svou nezralost zasloužíme, nemůžeme si to již dovolit. Nejen kvůli stavu naší domácí společnosti a hlubokému úpadku politické kultury, ale také a hlavně kvůli našemu postavení ve světě, kvůli naší mezinárodní reputaci, kvůli hodnotovému a civilizačnímu směřování naší země a kvůli úrovni a kvalitě vztahů s našimi spojenci.

Pro tak zásadní rozhodnutí, zda se ucházet o přízeň voličů v prezidentské volbě negativní motivace nestačí. Nebylo by to vůči vám ani vůči naší zemi poctivé. Ten, kdo bude vážně bojovat o úřad prezidenta republiky, by měl opravdu chtít být prezidentem a neměla by mu chybět vůle vše tomu podřídit. Mně ta touha i vůle chybí. Jsem si sice jist, že bych svůj úděl přijal jako poslání a vykonával bych svou funkci co nejodpovědněji a s maximálním nasazením, ale byla by to pouhá služba, nikoli opravdově prožité poslání. Prostě, ještě jsem k tomu nedozrál...

Přesto jsem byl připraven do volebního boje jít, pokud bych nenabyl dojmu, že jsou zde lepší a hlavně pro výkon prezidentské funkce způsobilejší kandidáti. Navíc tací, kteří mají mnohem větší šanci na zvolení, než já. Pro vítězství v prezidentských volbách je totiž zapotřebí získat alespoň část voličů Miloše Zemana. Obávám se, že toho bych nebyl schopen. Jsem názorově příliš vyhraněný a příliš protizemanovský. To mi sice nejspíš získává vaše sympatie, kterých si nesmírně vážím, ale nesatčí to k volebnímu vítězství. A já, promiňte mi to, bych své názory nebyl schopen dostatečně ohýbat a účelově přizpůsobovat volební taktice a strategii. Přiznávám, že si nejsem jist, jestli je to ctnost, která mě šlechtí, nebo je to projev mé nafoukanosti a jedná se tudíž jen o nedostatek pokory. Každopádně, má osobní integrita je pro mne natolik cenná, že ji nejsem ochoten obětovat. Snad mi to odpustíte. Protože pravdu má Petr Pithart, když mi smutně řekl, že s takovým přístupem budu jen další morální vítěz prohraných voleb. Jenže mi potřebujeme někoho, kdo zvítězí!

S velkou úlevou jsem tedy zvláště v poslední době sledoval, že se na startovní čáře řadí nebo se k tomu chystají osobnosti, které mi každá svým způsobem nějak imponují a hlavně jsou jednoznačně prozápadní, proevropské a proalianční a nemají sebemenší chuť jakkoli koketovat a flirtovat s autoritářskými a totalitními režimy východního střihu. Nechci svou účastí ve volebním klání zbytečně oslabovat jejich šance a tříštit naše síly. Nestahuji se však z veřejného života, neodcházím na odpočinek a budu rád svými znalostmi, zkušeností a schopnostmi nápomocen každému z nich, pokud o to budou stát. A až se ten, kdo porazí Miloše Zemana, stane prezidentem, bude mi ctí být mu k dispozici.

Nejde totiž o mne, ale o budoucnost nás všech a našich dětí. Máme na to, abychom byli prosperující, atraktivní, sebevědomou a hrdou zemí, součástí světové rodiny liberálních demokracií, kde svoboda jednotlivce spojená s individuální odpovědností je tou hlavní hodnotou, na které náš stát a naše společenství stojí, kde solidarita s potřebnými je skutečnou ctností, nikoli snadno zneužitelnou naivitou, kde tolerance je projevem naší síly, nikoli slabosti, a proto nejsme tolerantní k netolerantním.

Vážení a milí signatáři Kroměřížské výzvy, berte prosím mé stažení se z ringu ne jako ústup z boje, ale jako taktické vyklizení pozice, které by mělo přispět k synergii pozitivní energie ostatních prozápadních a hodnotově nám blízkých kandidátů, nehledě na to, zda jsou spojeni s Kroměřížskou výzvou nebo jdou vlastní cestou. Nevzdávám se, stejně jako vy. Nekandiduji sice, ale nadále hodlám jako svobodný občan, kterému není lhostejný osud naší země a západní civilizace, působit na českou společnost a uplatňovat svůj vliv u nás i v zahraničí tak, abychom zůstali i nadále integrovanou součástí euroatlantických struktur a zbavili se těch politiků, kteří nás vyvoláváním strachu a nejistoty chtějí s pomocí východních větrů vmanipulovat do chaosu, hanby, ponížení a podvolení. Nedejme se, věřme si! Jde nám teď opravdu o hodně, a to nejen ve volbách prezidentských.

V dokonalé úctě,

Váš

Petr Kolář

Témata:  prezident ČR,  Petr Kolář,  Kroměřížská výzva