Praha - Soudcovská unie dnes varovala před záměrem předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala jmenovat k soudu i právníky bez soudcovské praxe. Prezidentka profesního sdružení Daniela Zemanová na tiskové konferenci upozornila, že pro taková rozhodnutí zatím neexistují dostatečná pravidla. Soudce Nejvyššího soudu má přitom vliv na celostátní judikaturu a justici jako celek. Pokud se k soudu někdo výjimečně dostane zvnějšku, měl by mít podle unie za sebou jasnou, dlouhou a čitelnou profesní stopu.
Šámal v médiích avizoval, že soudcem jeho soudu by se brzy mohl stát i právník teoretik. O některých možných kandidátech prý již hovořil s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO).
Média zmiňovala například někdejšího náměstka ministerstva Filipa Melzera nebo dalšího akademika a odborníka na občanské právo Petra Lavického. Šámal ani Soudcovská unie se ke konkrétním jménům nevyjádřili. Nejvyšší soud svolal kvůli procesu jmenování soudců na odpoledne tiskovou konferenci.
"Není sporu o tom, že zákon o soudech a soudcích připouští jmenovat soudcem osobu bez předchozí soudní praxe. My ale říkáme, že je špatné, že zákon nestanoví žádná pravidla, která při tomto kroku musí být dodržena," vysvětlila Zemanová. Podle ní by měla být jasně určena kritéria, která musí adept splňovat, i okruh lidí, kteří budou jejich splnění posuzovat. Problematiku by měl upravovat přímo zákon, nikoliv jen interní pravidla pro předsedu soudu.
"Pevně doufám, že k rychlému jmenování konkrétních osob teď nedojde," konstatovala šéfka unie. Poukázala na to, že pro jmenování soudcem Nejvyššího soudu stačí v Česku na rozdíl od jiných evropských zemí souhlas pouze tří lidí: prezidenta, ministra spravedlnosti a předsedy soudu. Podle ní je to naprosto nedostatečné. V Německu například o jmenování rozhoduje komise, která má tři desítky členů, ve většině evropských států podléhá jmenování schválení Parlamentem nebo vládou.
"Neznamená to, že si Soudcovská unie myslí, že na Nejvyšší soud nikdy nemá přijít osoba zvnějšku - justice se nemá v žádném případě zapouzdřovat. Zdůrazňujeme ale, o jak závažné rozhodnutí se jedná," doplnila Zemanová, která působí na Nejvyšším správním soudu.
Viceprezident unie Tomáš Novosad podotkl, že soudci, kteří aspirují na post u Nejvyššího soudu, tam nejprve absolvují roční až dvouletou stáž a teprve na základě tohoto jejich působení se rozhoduje o tom, zda jsou pro práci vhodní. U lidí zvnějšku by tato praxe zcela odpadla, a předem by tak vůbec nebylo zjevné, jakým způsobem budou soudit. Podle něj by tak jiní než kariérní soudci měli být jmenováni jen ve zcela výjimečných případech, a to nejprve k soudům nižších stupňů.
Témata: soudnictví, Nejvyšší soud, Pavel Šámal
Související
6. prosince 2021 15:45
29. listopadu 2019 13:11
28. listopadu 2019 10:31
27. listopadu 2019 14:15
27. listopadu 2019 11:41
27. listopadu 2019 10:11
