Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko: Vláda chce změnou zákona zjednodušit očistu justice

Národná rada Slovenskej republiky
Národná rada Slovenskej republiky
Foto: Národná rada Slovenskej republiky

Návrh na rozšíření důvodů pro pozastavení výkonu funkce soudců a prokurátorů na Slovensku dnes na mimořádném jednání schválila vláda premiéra Petera Pellegriniho. Učinila tak v reakci na podezření z ovlivňování a korupce představitelů justice. Kauzu dříve odstartovaly informace z elektronické komunikace kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera, který je podezřelý v případech ekonomické kriminality a také z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka.

Kabinet chce změnou zákona prosadit, aby soudce bylo možné postavit mimo službu nejen v případě jejich obvinění z úmyslného trestného činu nebo během disciplinárního řízení za závažný delikt. Podle předlohy tak bude možné postupovat i v případě pochybností, zda soudce splňuje například morální předpoklady pro výkon funkce, což by mohlo ohrozit důvěryhodnost a pověst soudnictví. Ze stejných důvodů by mělo být možné postavit mimo službu i prokurátory.

"Je to reakce na aktuální situaci a na různá zjištění o chování některých soudců nebo i prokurátorů, o možné toxické komunikaci. Odmítám, že jde jen o kosmetickou změnu," řekl novinářům Pellegrini po jednání kabinetu. Přípravu novely premiér ohlásil již v říjnu, o konkrétních opatřeních se tehdy koalice ale nedohodla.

Podle ministra spravedlnosti Gábora Gála by navrhované změny měly urychlit postup při rozhodování o postavení soudce mimo službu. "Existuje meziobdobí, kdy i ministerstvo má jisté pochybnosti, zda se soudce něčeho nedopustil. Než to došetříme, než si vyžádáme spis, než podáme návrh (na pozastavení výkonu funkce), mohou uplynout týdny až měsíce," řekl Gál o stávající praxi. O pozastavení výkonu funkce má v případě soudců nadále rozhodovat soudní rada, která vykonává pravomoci soudcovské samosprávy a jejíž všechna hlasování mají být nově veřejná. Prokurátora na Slovensku může mimo službu postavit šéf prokuratury.

Kabinet navrhl, aby zmíněné změny zákonů parlament projednal ve zrychleném režimu na stávající schůzi. Ta by měla být posledním řádným zasedáním sněmovny před únorovými parlamentními volbami. Koalice ve sněmovně sice ztratila většinu, dlouhodobě ji ale podporuje několika nezařazených poslanců,.

Informace z Kočnerova mobilního telefonu svědčí o jeho komunikaci s politiky, soudci i představiteli prokuratury, z nichž někteří podnikateli patrně výměnou za úplatky pomáhali v jeho ekonomických kauzách. Několik soudců či bývalý generální prokurátor již bylo postaveno mimo službu.

Poté, co aféra o kontaktech s Kočnerem vyšla najevo, odstoupili ze svých funkcí náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti Monika Jankovská i místopředseda parlamentu Martin Glváč, kteří byli ve volbách v roce 2016 zvoleni do sněmovny za nyní nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie. Policie již v srpnu některým pracovníkům justice včetně soudců a také Jankovské zabavila při vyšetřování mobilní telefony.

Témata:  Slovensko Marián Kočner soudnictví Peter Pellegrini soudy Ján Kuciak

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 18:55

Česko slaví druhé zlato z italské olympiády. Jílek ho přidal ke stříbru

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.